Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 268/2016

23 Nd 268/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci žalobce MUDr. J. K., proti žalovaným 1. Česká republika – Ministerstvo vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, IČO 00007064, PSČ 170 34, 2. Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, IČO 00025429, PSČ 128 00, 3. VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 8/5, IČO 61860981, PSČ 370 01, zastoupené JUDr. Janou Fráňovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Jakubská 670/14, PSČ 110 00, o ochranu osobnosti, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalobce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

Odůvodnění:

Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 12. února 2016, č. j. -92, o zamítnutí žaloby pro zmatečnost. Poté, co žalobce podal proti tomuto usnesení odvolání, vznesl podáním ze dne 15. června 2016 námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) JUDr. Jiřího Švehly a JUDr. Marie Grygarové. Námitku odůvodnil tím, že oba soudci se účastnili jednání ve věci vedené pod sp. zn. , přičemž JUDr. Jiří Švehla jako předseda senátu měl neinformovat účastníky o tom, z jakého důvodu se rozhodování účastní JUDr. Romana Vostrejšová, dále měl za souhlasu přísedící JUDr. Marie Grygarové neoprávněně odejmout žalobci (v daném řízení v pozici žalovaného) slovo, vyhrožovat udělením pořádkové pokuty a nakonec přivolal justiční stráž. Žalobce dále připomněl, že na oba uvedené soudce podal trestní oznámení ve věci vymáhání poplatků a nákladů soudního řízení pro Českou televizi, přičemž zjevně nepřátelský vztah brání soudcům rozhodovat nezávisle a nestranně i ve věci vedené pod sp. zn. .

K námitce podjatosti se JUDr. Jiří Švehla vyjádřil tak, že nemá žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům a není mu známa žádná skutečnost, která by byla důvodem k pochybnostem o jeho nepodjatosti. Jednání ve věci probíhalo v souladu s procesními předpisy a rozhodně popírá, že by bylo žalovanému bráněno v přednesení odvolacího návrhu, nebo že by mu bylo odpíráno právo vyjádřit se před soudem. JUDr. Marie Grygarová nemá podle svého vyjádření žádný osobní vztah k žalobci ani k dalším účastníkům. Jednání ve shora uvedené věci probíhalo způsobem odpovídajícím zákonné úpravě. Její postoj členky senátu nemůže založit domněnku zjevně nepřátelského vztahu k žalobci; ten není ovlivněn ani podáním trestního oznámení.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „ Nejvyšší soud“) jako nadřízený soud ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen ) dospěl k závěru, že námitka podjatosti směřující k tomu, aby označení soudci Vrchního soudu v Praze, určení rozvrhem práce ve věci vedené pod sp. zn. k rozhodnutí o odvolání proti výše uvedenému rozhodnutí Městského soudu v Praze, byli z projednání věci vyloučeni, není důvodná.

Účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nebo přísedícího nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce nebo přísedícího v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech ( věta prvá, , 4 ).

Nesouhlasí-li tedy žalobce s postupem JUDr. Jiřího Švehly jako předsedy senátu a JUDr. Marie Grygarové jako přísedící při jednání ve věci vedené pod sp. zn. , nejde o skutečnost, která by byla zákonným důvodem k vyloučení soudce, neboť se právě jedná o okolnost spočívající v rozhodování soudce v jiných věcech.

Specifický poměr soudce k účastníku může vzniknout i v důsledku toho, že účastník proti němu podá trestní oznámení nebo jiný návrh na zahájení soudního řízení. Sama o sobě však popsaná jednání účastníka vůči soudci ještě důvod k vyloučení soudce nezakládají (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. listopadu 2002, sp. zn. , ze dne 24. června 2009, sp. zn. ). V posuzované věci přitom nejsou ani tvrzeny, ani podle obsahu spisu známy takové skutečnosti, které by svědčily o tom, že podané trestní oznámení vyústilo v emotivně ovlivněný postoj soudců, který by zakládal pochybnosti o jejich nestrannosti a objektivitě.

Z uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud o tom, že uvedení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. . Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti rozhodnuto podle ustanovení věta druhá bez nařízení jednání.

Nejvyšší soud nepřehlédl, že ještě před tím, než byla věc předložena odvolacím soudem k rozhodnutí o námitce podjatosti, došlo k zániku třetího žalovaného fúzí sloučením. Protože nejde o neodkladný úkon ve smyslu , bude ztráta způsobilosti být účastníkem u třetího žalovaného, který nepodal námitku podjatosti, posuzována po vrácení věci odvolacímu soudu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. srpna 2016

JUDr. Zdeněk D e s

předseda senátu