Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3211/2016

28 Cdo 3211/2016

U S N E S E N Í

a) Ing. Č. B., CSc.

,

b) J. V.

, a

c)

J. B.

, všech zastoupených JUDr. Janem Pavlokem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 6, K Brusce 124/6, proti žalované

České republice - Státnímu pozemkovému úřadu

se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, IČ 013 12 774, o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. února 2016, č. j. -362, takto:

I. Dovolání seodmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ) :

Obvodní soud pro Prahu 6 rozsudkem ze dne 24. 6. 2015, č. j. -315, řízení v části, v níž se žalobci domáhali vydání pozemku p. č. 285 s budovou a pozemku s budovou bez č. p., vše v k.ú. L., obci P., zastavil (výrok I.), žalovanému uložil povinnost uzavřít s žalobci smlouvu o bezplatném převodu pozemku p. č. 2708/1 orná půda v k. ú. S., zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na LV č. 10002, v tam uvedeném znění (výrok II.), a žalovanému uložil povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobci a) částku ve výši 101.383,48 Kč a žalobcům b) a c) každému částku ve výši 48.796,88 Kč (výrok III.).

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 2. 2016, č. j. -362, k odvolání žalované rozsudek soudu prvního stupně „ve vyhovujícím výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení potvrdil“ (výrok I.) a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 83.911,- Kč (výrok II.).

Proti „změně“ ve výroku I. a proti výroku II. rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jež má za přípustné, „když napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a také má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“. Zrekapitulovala průběh řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím, a poukázala na to, že pokud soud prvního stupně i soud odvolací odkázaly na nález Ústavního soudu sp. zn. , pak přehlédly, že v tomto rozhodnutí Ústavní soud zdůrazňuje prvořadou povinnost obecných soudů zkoumat, zda v daném případě nejde o libovůli či dokonce svévoli; bylo proto povinností žalobců tvrdit a prokázat, v čem spočívá případná diskriminace, liknavost nebo svévole žalované, a povinností soudu bylo k návrhu žaloby zkoumat, zda žalovaná ve veřejných nabídkách nabídla pozemky, které kvalitativně odpovídají restitučnímu nároku žalobců. Má za to, že povinnost oprávněných osob účastnit se veřejných nabídek a tedy nabídnout „žalované-dlužníkovi“ nutnou součinnost, „nelze považovat za šikanózní postup vůči oprávněným osobám, jak naznačuje soud“. Systém uspokojování nároků oprávněných osob je stanoven zákonem a teprve porušení zákona včetně prokázané konkrétní liknavosti, diskriminace nebo svévole na straně žalované může znamenat, že žalobci mohou na základě rozhodnutí soudu svůj nárok vůči žalované uspokojit mimo systém veřejných nabídek; jedná se o výjimečné případy, kdy v jednotlivých případech dochází k prolomení postupu podle zákonné úpravy. Domnívá se, že za konkrétní důkaz liknavosti a svévole nelze považovat obecnou argumentaci, obsaženou v kontrolním závěru Nejvyššího kontrolního úřadu, jak je uvedena v napadeném rozsudku (viz např. usnesení NS ČR sp. zn. ze dne 23. 2. 2016). Za nedůvodnou dále považuje také výši nákladů řízení, jež byla určena částkou 198.977,24 Kč. „Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu a má za to, že soud prvního stupně věc posoudil věcně nesprávně, když podané žalobě vyhověl, neboť žalobci se dožadovali převodu konkrétního náhradního pozemku, aniž jim toto právo přísluší“, přičemž „vyřešení uvedené právní otázky je v kompetenci dovolacího soudu“. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobci se ve svém písemném vyjádření k dovolání ztotožnili s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhli, aby dovolání bylo odmítnuto, neboť nesplňuje náležitosti podle , 2 a 3 a není v něm uveden rozsah, v němž je rozhodnutí odvolacího soudu napadáno, resp. aby bylo zamítnuto, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho odmítnutí.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 1. a 7. a čl. II bod 2. - dále jen „ “).

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ). Současně platí, že přípustnost dovolání ( až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud ( ).

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dovolací soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že v dovolání, které může být přípustné jen podle ustanovení (jako v této věci), je dovolatel povinen vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení , či jeho části [srov. usnesení ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení

ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2014, pod číslem 116, usnesení ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. (ústavní stížnost proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. ), a usnesení ze dne 17. 2. 2014, sp. zn. ].

Nejvyšší soud dovolání žalované odmítl podle ustanovení a , neboť jednak neobsahuje řádné vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle ustanovení [k otázce přípustnosti dovolání uvedla dovolatelka jen tolik, že „napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a také má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“, aniž by však takovou otázku (otázky) formulovala, resp. specifikovala, jaká otázka dosud nebyla dovolacím soudem vyřešena, resp. od kterého svého řešení které otázky se má dovolací soud odchýlit (srov. též )], ani v něm nebyl uplatněn dovolací důvod podle ustanovení , když dovolatelka v dovolání nevymezila právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, ani nevyložila, v čem má nesprávnost právního posouzení spočívat [uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud, a samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem]. Pro tyto vady dovolání nelze v dovolacím řízení pokračovat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2014, pod číslem 116).

Pokud dovolatelka dovoláním napadla též výroky o nákladech řízení, pak vůči nim v dovolání žádné konkrétní námitky nevznesla.

K vadám uvedeným v ustanovení , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné ( ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a ; v situaci, kdy dovolání nebylo možno věcně projednat již pro jeho vady, nelze náklady žalobců spojené s podáním vyjádření k dovolání sepsaného advokátem považovat za účelně vynaložené náklady na bránění práva.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. července 2016

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu