Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
D3E670EB75B83328C1258042001AD5C4.html
HTML · 13.06 KB
No categories available
25 Cdo 2575/2016
25 Cdo 2575/2016
U S N E S E N Í
MUDr. J. K.
1/ Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group,
se sídlem v Praze 8, Pobřežní 665/21, IČO: 47116617,
2/
Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.
, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 217/42, IČO: 00005886, o 200 000 Kč s příslušenstvím, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 2. 2016, č. j. 68 Co 422/2015 -184, takto :
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá
právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 2. 2016, č. j. 68 Co 422/2015 -184, podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. , neboť neobsahuje zákonem požadované údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), a v dovolacím řízení nelze pokračovat, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání. Uplatněné námitky sice směřují proti nesprávnému právnímu posouzení věci odvolacím soudem a jeho odchýlení od ustálené rozhodovací praxe, nevymezují však vůbec, od konkrétně jaké ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se odvolací soud při řešení rozhodné právní otázky odchýlil. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, která z tam uvedených hledisek považuje za splněná, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace, byť i jen části textu tohoto ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 , publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 , ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 4031/13 ,
ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14 , a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2901/14
). Dovolatel v obecné rovině poukazuje na rozpor napadeného rozsudku s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, žádné konkrétní rozhodnutí Nejvyššího soudu reprezentující judikatorní praxi nezmiňuje a ani z obsahu dovolání nelze dovodit, v čem má spočívat odklon rozhodnutí odvolacího soudu; není tedy možno na takovém základě posoudit přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. o. s. ř.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovaným žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. července 2016
JUDr. Ivana Tomková
pověřený člen senátu