Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1553/2016

23 Cdo 1553/2016

U S N E S E N Í

Městská část Praha-Kunratice

Ing. M. D.

, se sídlem v Praze-Šeberově, Na Babách 171, identifikační číslo osoby 63119455, zastoupenému Mgr. Kamilou Roučkovou, advokátkou se sídlem v Roudnici nad Labem, Mlýnská 298, o zaplacení částky 2.168.717 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně i žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2015, č. j. -158, takto:

I. Dovolání žalobkyně i žalovaného se odmítají.

II. Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :(dle )

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 7. ledna 2015, č. j. -101, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 180.000 Kč s příslušenstvím ve výroku blíže specifikovaným (bod I. výroku) a co do částky 1.988.717 Kč s příslušenstvím tam uvedeným žalobu zamítl (bod II. výroku). Dále soud rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod III. výroku).

K odvolání žalobkyně i žalovaného odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali dovolání žalobkyně i žalovaný.

Žalobkyně dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. o zamítnutí žaloby co do částky 1.988.717 Kč. Uvádí, že má za to, že právní otázka nároku žalobkyně na náhradu škody způsobené žalovaným byla soudy obou stupňů posouzena nesprávně.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , dále zkoumal, zda dovolání obsahuje všechny obligatorní obsahové náležitosti dle

Podle musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně popsal, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Tvrzení, podle kterého napadené rozhodnutí řeší otázku hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, resp. tato otázka je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení jen tehdy, je-li z dovolání patrno, o kterou otázku jde a od které ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje, resp. je-li tvrzeno, že tato otázka je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, musí být z dovolání zřejmé, v kterých rozhodnutích byla tato otázka dovolacím soudem rozhodnuta rozdílně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či jeho usnesení ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , a ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. , jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Žalobkyně ve svém dovolání na vymezení předpokladů přípustnosti rezignovala, když pouze uvádí, že dovolání je přípustné s ohledem na ve spojení s Ani z dalšího obsahu dovolání však dovolací soud neseznal, které z hledisek přípustnosti dovolání je dle žalobkyně v projednávané věci naplněno. Dovolání, jež neobsahuje vylíčení v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty ( věta první, ).

Z výše uvedeného vyplývá, že dovolání trpí vadami, které nebyly odstraněny a pro než nelze v dovolacím řízení pokračovat. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první odmítl.

Dovolací soud dále posuzoval dovolání žalovaného, z jehož obsahu plyne, že napadá rozsudek odvolacího soudu v rozsahu výroku, kterým byl potvrzen I. výrok soudu prvního stupně o povinnosti žalované zaplatit 180.000 Kč s příslušenstvím. Přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení , neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci odvolacím soudem ( ) dle obsahu dovolání spočívá na posouzení platnosti příslušného ustanovení čl. III odst. 6 smlouvy, dle kterého se smluvní strany dohodly, že nebude-li objednateli přidělena dotace na základě schválené žádosti, činí celková cena díla pouze 60.000 Kč bez DPH.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání žalovaného bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , se zabýval přípustností dovolání.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání podle ustanovení přitom není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

Dovolání není přípustné.

Závěr odvolacího soudu o tom, že v projednávané věci nastala situace popsaná v čl. III. odst. 6 smlouvy, a cena díla se proto snížila na částku 60.000 Kč bez DPH, není v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. Námitky žalovaného směřující k opačnému závěru proto přípustnost dovolání nezakládají. Základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nevede k závěru o neplatnosti smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady; je tak vyjádřen a podporován princip autonomie smluvních stran, povaha soukromého práva a s tím spojená společenská a hospodářská funkce smlouvy (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2011, sp. zn. , nebo nález Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. ).

Dovolací soud se neztotožňuje s tvrzením žalovaného, že posuzované ustanovení smlouvy je neplatné pro neurčitost (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. července 2001, sp. zn. ), neboť po provedeném dokazování soudy nižších stupňů není pochyb o obsahu čl. III odst. 6 smlouvy, stejně jako není pochyb o tom, že tato část smlouvy nedoznala uzavřením dodatku ke smlouvě žádných změn. Obdobně ze skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů žádným způsobem neplyne, že by uzavření dodatku ke smlouvě mělo být v rozporu s dobrými mravy, a proto dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) neplatné. Pro projednávanou věc není rozhodný ani odkaz žalovaného na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2002, sp. zn. , neboť v tomto rozhodnutí se Nejvyšší soud zabýval vztahem splatnosti smlouvy a odkládací podmínky, aniž by toto rozhodnutí řešilo některou z právních otázek, na kterých je založeno rozhodnutí odvolacího soudu v projednávané věci.

Lze tedy shrnout, že dovolací soud neshledal, že v projednávané věci by byl dán předpoklad přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení ; proto podle věty první toto dovolání odmítl.

Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje dle

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 11. července 2016

JUDr. Pavel H o r á k, Ph.D.

předseda senátu