Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Nd 167/2016

25 Nd 167/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce BNP Paribas Personal Finance, societé anonyme, se sídlem 1 boulevard Haussmann, 75009 Paris, Francouzská republika, reg. číslo 542097902, BNP Paribas Personal Finance SA,odštěpný závod, IČO 03814742, se sídlem Praha 5, Karla Engliše 5/3208, proti žalované D. H., o 97.204 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. , o námitce podjatosti, takto:

Odůvodnění:

Podáním ze dne 20. 10. 2015, založeným ve spisu Okresního soudu v Bruntále sp. zn. na č. l. 175, žalovaná navrhla vyloučení soudkyně tohoto soudu Mgr. Jany Tihelkové, z rozhodování projednávané věci pod sp. zn. , jakož i vyloučení všech soudců a všech senátů Okresního soudu v Bruntále, všech soudců a všech senátů Krajského soudu v Ostravě a všech soudců a všech senátů Vrchního soudu v Olomouci. Tento návrh odůvodnila tím, že vede u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. soudní spor (též) s Vrchním soudem v Olomouci (čtrnáctým žalovaným označila Českou republiku – Vrchní soud v Olomouci), z čehož dovozuje nezpůsobilost tohoto soudu (všech jeho soudců) rozhodovat ve věci sp. zn. o též vznesené námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Ostravě; důvody podjatosti jsou podle žalované založeny „na vztahu k účastníku řízení“ pro jejich „ekonomickou závislost“, jak se podle jejího názoru podává z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. .

Shora ve výroku označení soudci vrchního soudu, jmenovitě senátu 4 Cmo, jemuž byla věc podle rozvrhu práce přidělena, k námitce podjatosti uvedli, že nemají vztah ani k účastníkům řízení či jejich zástupcům, stejně jako k projednávané věci, a mají za to, že nejsou dány důvody pochybovat o jejich nepodjatosti ve smyslu

Námitka podjatosti není důvodná.

V usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud uzavřel, že soudci soudu, jenž vystupuje za stát v občanském soudním řízení jako jeho organizační složka, nejsou bez dalšího (jen proto, že u takového soudu působí) vyloučeni z projednávání a rozhodnutí příslušné věci; tím méně mohou být pak vyloučeni jen proto, že je v jiném občanském soudním řízení veden spor se státem, za nějž vystupuje soud, u kterého tito soudci působí. Právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , na který žalovaná odkázala, je proto třeba vnímat s přihlédnutím k tomu, jakou právní silou je rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ve vztahu k tříčlenným senátům nadáno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2016, sen. zn. ). Ostatně není důvod přehlížet ani okolnost, že soudci vrchního soudu nejsou povoláni k rozhodování ve věci samé (k tomu se ani instančně dostat nemohou), nýbrž jen k rozhodnutí o námitce podjatosti soudců soudu, který přichází – coby soud „nadřízený“ – v úvahu k rozhodnutí o námitce podjatosti proti soudcům soudu, jenž je povolán k rozhodování ve věci jako soud odvolací.

Podle ustáleného výkladu , jenž zakotvuje podmínky vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci, podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), tam vymezený soudcův poměr k věci může vyplývat především z jeho přímého právního zájmu na projednávané věci, mohl-li by být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech, a rozumí se jím i stav, kdy soudce získal o věci poznatky jiným než regulérně procesním způsobem, zatímco soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

Z vyjádření dotčených soudců se podává, že nic takového v jejich osobách dáno není, a opak netvrdí ani účastník řízení, který námitku podjatosti vznesl.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku jmenovaní soudci Vrchního soudu v Olomouci nejsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí dané věci.

K námitce podjatosti dalších soudců Vrchního soudu v Olomouci Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť námitku podjatosti nelze uplatňovat (ani posuzovat) paušálně ve vztahu ke všem soudcům určitého soudu, nýbrž individuálně vůči jednotlivým soudcům, jejichž rozhodování v dané věci přichází podle rozvrhu práce soudu v úvahu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 7. 2016

JUDr. Robert Waltrpředseda senátu