Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 3820/2015

U S N E S E N Í

MUDr. B. M.

Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky,

se sídlem v Praze 3, Vinohrady, Orlická 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, o zaplacení 82.270,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 2. 2015, č. j. -161, takto

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:(dle )

Okresní soud v Prostějově rozsudkem ze dne 6. 3. 2013, č. j. -125, zamítl žalobu na zaplacení částky 82.270,60 Kč s příslušenstvím (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (bod II. výroku).

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 13. 2. 2015, č. j. -161, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první bod výroku) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý bod výroku).

Odvolací soud se shodně jako soud prvního stupně neztotožnil s argumentací žalobce v tom směru, že žalovaná měla upravit žalobci maximální výši úhrady na jednoho unikátního pojištěnce pro první pololetí roku 2006 podle , která vycházela z principu průměrového, tj. celostátního průměru unikátního pojištěnce. upravovala úhrady zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění pouze pro první pololetí roku 2005 a způsob výpočtu úhrad v této vyhlášce je skutečně odlišný od způsobu úhrad, který následně zakotvila , ve znění , která vycházela z principů výkonového. Odvolací soud přisvědčil obraně žalované v tom, že ministerstvo zdravotnictví vydává úhradové vyhlášky, které zakotvují vzorec pro výpočet úhrady za poskytnuté zdravotní výkony vždy pro určité kalendářní období, pro které tyto vyhlášky platí a nelze je zaměňovat. Z žádného ustanovení , ve znění , které jsou platné pro první pololetí roku 2006, nevyplývá, že by pro výpočet úhrady zdravotní péče hrazení ze zdravotního pojištění pro první pololetí roku 2006 byla použitelná Odvolací soud dále uvedl, že nelze pominout skutečnost, že žalobce byl se způsobem výpočtu úhrady za poskytnuté zdravotní výkony v prvním pololetí roku 2006 podrobně a srozumitelně seznámen v dodatku č. 12 ze dne 31. 1. 2006 a dodatku č. 14 ze dne 1. 8. 2006, které uzavřel se žalovanou, a v nichž svým podpisem potvrdil a akceptoval zde uvedený konkrétní způsob výpočtu úhrady.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce (dále též jen „dovolatel“) dovolání s tím, že je považuje za přípustné dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena. Dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ( ) spatřuje dovolatel v závěru odvolacího soudu o tom, že , která je rozhodná pro správné stanovení nároku na úhradu pro 1. pololetí roku 2006, co by vyhláška ovlivňující postup pro výpočet úhrady za referenční období (referenčním obdobím 1. pololetí roku 2006 je první pololetí roku 2005, kde se výše úhrady na unikátního pojištěnce stanovovala právě ) neměla žádný přesah a provázanost na výpočet dle , ve znění , kterými se stanovuje způsob výpočtu úhrady na 1. pololetí roku 2006. Dále dovolatel považuje za nesprávný závěr, že je tzv. „průměrovou“ vyhláškou, kdežto , ve znění vyhl. je „úkonovou“ vyhláškou, kde se zásady pro stanovení úhrady na unikátního pojištěnce zcela mění a předchozí tak na tento výpočet na rok 2006 již nedopadá. Dovolatel tedy rozporuje závěr odvolacího soudu, že by pro výpočet úhrady zdravotní péče pro 1. pololetí roku 2006, nebyla použitelná

Žalovaná se k dovolání vyjádřila v tom smyslu, že navrhuje jeho zamítnutí.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) zjistil, že dovolání je včasně podané oprávněnou osobou zastoupenou advokátem a že splňuje formální obsahové znaky předepsané v Dovolání nesměřuje proti žádnému usnesení vyjmenovaných v ustanovení o. s. ř, zbývá určit, zda je dovolání přípustné dle

Dle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

Dovolání není přípustné.

Obsahem dovolání jsou námitky žalobce směřující k tomu, aby v projednávané věci byla aplikována též , (obecně vztahující se na jiné než projednávané období), neboť tato znala (pro dovolatele příznivější) „hodnotu celostátního průměru maximální úhrady na jednoho unikátního ošetřeného pojištěnce dané odbornosti“. Pro předmětné období rozhodná , ve znění , je totiž založena nikoliv na průměru, ale na skutečných výkonech v referenčním období.

Dovolatel však přehlíží, že soudy nižších stupňů rozhodovaly za stavu, kdy hodnota úhrady byla sjednána smluvně (konkrétně v dodatcích č. 12 a 14), přičemž smluvní ujednání odkazují pouze na , a , nikoliv však již na vyhlášku Jestliže nad rámec závěru o tom, že výpočet a žalobci vyplacené zálohy odpovídají smlouvě o poskytování a úhradě zdravotní péče ve znění dodatku č. 12 a 14, soudy dále vysvětlily, proč by se neaplikovala i pokud by se odhlédlo od mezi účastníky uzavřené smlouvy, není zpochybnění těchto úvah způsobilé založit přípustnost dovolání.

Dle rozhodovací praxe dovolacího soudu není dovolání přípustné podle 237 , jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. , které je – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu – dostupné na webových stránkách www.nsoud.cz). Lze proto uzavřít, že v projednávané věci není dán předpoklad přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení Z důvodů shora uvedených dospěl dovolací soud k závěru o nepřípustnosti dovolání, a proto podle věty první toto dovolání odmítl.

Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje dle

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 11. července 2016

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu