Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2237/2016

U S N E S E N Í

Ing. L. J.

obci

Valy,

IČO 00274526, se sídlem ve Valech, Veselská 100, zastoupené JUDr. Jarmilou Černou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Bratranců Veverkových 396, o odstranění staveb, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 17. 12. 2015, č. j. -348, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Pardubicích (dále rovněž jako „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. 1. 2015, č. j. -289, zamítl žalobu, aby žalovanému byla uložena povinnost odstranit asfaltový povrch komunikace vedoucí přes pozemek parc. č. 232/45 a pozemek parc. č. 232/2, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice na LV č. 171, k. ú. V. n L., obec V. (dále rovněž jako „předmětné pozemky“), odstranit vodovodní přípojku vedoucí přes předmětné pozemky, odstranit vedení splaškové komunikace vedoucí přes předmětné pozemky a zdržet se průchodu a průjezdu přes tyto pozemky (výrok III.). Dále zamítl návrh žalobce na změnu žaloby (výrok I. a II.). Rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení v částce 28 255 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované (výrok IV. a V.) a o náhradě nákladů řízení, které vznikly státu (výrok VI.).

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 17. 12. 2015, č. j. -348, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odvolání napadených výrocích III. – VI. (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o a v němž uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu Nesouhlasí s právním posouzením věci provedeným odvolacím soudem a uvádí, že odvolací soud měl projednávanou věc posoudit jinak. Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepředvídatelné, pokud věc posoudil podle jiné právní normy než soud prvního stupně, avšak na změnu právního názoru žalobce nijak neupozornil.

Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle - 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. (toto a další níže uvedená rozhodnutí dovolacího soudu jsou dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu –

www.nsoud.cz

)].

Má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu , jen je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. , nebo ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Žádost dovolatele, podle níž „dovolacím soudem má být právní otázka posouzena jinak“ významově neodpovídá (ve smyslu ) požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn.

).

Z obsahu dovolání se podává, že právní otázka, na níž napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí, a to odepření ochrany vlastnického práva žalobce (v podobě nároku žalobce na odstranění stavby vodovodní a kanalizační přípojky) z důvodu výkonu tohoto práva v rozporu s dobrými mravy [ a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“)], má být dovolacím soudem posouzena jinak. Avšak toto samo o sobě není řádným vymezením předpokladů přípustnosti dovolání, neboť žádost žalobce, podle níž má být dovolacím soudem právní otázka posouzena jinak, významově neodpovídá (ve smyslu ) požadavku, aby dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak. Žalobce neuvádí, od kterého svého řešení otázky hmotného práva se má dovolací soud odchýlit. Z výše uvedeného se podává, že dovolatel v souladu s řádně nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnost dovolání. Dovolání tedy trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě odstraněny ( ) a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat ( a ).

Neobstojí námitka dovolatele, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepředvídatelné, pokud věc posoudil podle jiné právní normy než soud prvního stupně, avšak na změnu právního názoru žalobce nijak neupozornil.

Zásadně dále platí závěr Nejvyššího soudu obsažený v usnesení ze dne 27. 6. 2003, sp. zn. , že „poučení podle ustanovení odst. l až 3 slouží tomu, aby účastníci tvrdili rozhodné skutečnosti (povinnost tvrzení) a aby ke svým tvrzením označili důkazy (povinnost důkazní). Jestliže však žaloba byla zamítnuta (jak tomu bylo v projednávaném případě) nikoli proto, že by účastníci neunesli důkazní břemeno, ale na základě zjištěného skutkového stavu, nebylo zde ani důvodu pro postup soudu podle ustanovení . Jinak řečeno postup podle ustanovení přichází v úvahu jen tehdy, jestliže účastníky uvedená tvrzení a navržené (případně i nenavržené, ale provedené) důkazy nepostačují k tomu, aby byl objasněn skutkový stav věci; postačují-li v řízení uskutečněná tvrzení a navržené (či nenavržené, ale provedené) důkazy pro objasnění skutkové stránky věci i při případném jiném právním názoru soudu, není třeba k poučení podle ustanovení přistupovat“. Tyto závěry jsou zcela použitelné pro daný případ, v rámci kterého byl skutkový stav provedenými důkazy objasněn. Jiný právní názor soudu na zjištěný skutkový stav poučovací povinnost soudu podle nezakládá a rozhodnutí odvolacího soudu nelze z tohoto důvodu označit jako nepředvídatelné.

Důvodnou rovněž není námitka žalobce, že právní posouzení předmětných pozemků jakožto účelové komunikace je v rozporu s nálezem Ústavního soudu ze dne 9. ledna 2008, sp. zn. , a rozhodnutím odvolacího soudu bylo porušeno právo žalobce na nerušené vlastnictví majetku. Odvolací soud definoval s poukazem na ustálenou rozhodovací praxi znaky obecného užívání účelové komunikace a hodnotil jejich naplnění vzhledem ke skutkovým zjištěním v projednávané věci i s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi Ústavního soudu, přičemž úvaha odvolacího soudu (mimo jiné i o tzv. komunikační nezbytnosti) není zjevně nepřiměřená.

Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud dovolání podle věty první odmítl.

V souladu s věty druhé rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. června 2016

Mgr. David Havlík

předseda senátu