Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5455/2015

26 Cdo 5455/2015

U S N E S E N Í

Mgr. L. V.,

proti žalovanému

Ing. P. B.,

zastoupenému Mgr. Martinem Charvátem, advokátem se sídlem v Brně, Krkoškova 728/2, o určení práva nájmu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. června 2015, č. j. -313, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ) :

Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 5. 3. 2014, č. j. -278, zamítl žalobu na určení, že žalobce je nájemcem tam specifikovaného bytu (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení státu a účastníků (výrok II. a III.).

K odvolání účastníků Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 25. 6. 2015, č. j. -313, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil (výrok I.), změnil jej ve výroku III. tak, že žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení (výrok II.) a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.). Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) uzavřel, že žalobce neprokázal splnění podmínek pro přechod nájmu předmětného bytu stanovených v a 2 , , ve znění účinném ke dni 13. 8. 2008 (den úmrtí babičky žalobce D. Š., původní nájemkyně bytu) – dále jen „obč. zák.“.

Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2. ), dále jen „ “, odmítl, neboť rozsudek odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou, od níž není důvod se odchýlit, a jeho rozhodnutí tudíž nespočívá na otázce, která by dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena.

Závěr odvolacího soudu, že důkazní povinnost o tom, že byly splněny podmínky přechodu nájmu, zatěžuje toho, kdo se přechodu nájmu dovolává, a že žalobce byl povinen prokázat, že žil se svou babičkou ve společné domácnosti nepřetržitě alespoň po dobu tří let před její smrtí a že neměl vlastní byt, tedy že mu uzavřením sňatku nevznikl společný nájem k bytu, jehož nájemkyní byla jeho manželka, vyplývá přímo z rozhodného znění § 706 odst. 1 a 2 obč. zák. i z ustálené judikatury dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod č. 40 v příloze sešitu č. 12 z roku 1998 časopisu Soudní judikatura, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2012, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. ).

Namítá-li dovolatel, že odvolací soud „prolomil koncentraci řízení a dispoziční zásadu“, a vycházel tak z důkazů, které nebyly přípustné, uplatnil jiný dovolací důvod (vady řízení), než který je uveden v

Zbývá dodat, že dovolací soud sice nepřehlédl sdělení dovolatele, že dovolání podává proti všem výrokům napadeného rozsudku, tj. jakoby i proti výrokům o nákladech řízení. Zastává však s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) názor, že proti nákladovým výrokům II. a III. napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje. Proti těmto výrokům totiž dovolatel nikterak nebrojil, nýbrž je napadl ryze formálně jen proto, že jde o výroky závislé. Tato skutečnost je pak zřejmá rovněž z toho, že v poměru k uvedeným výrokům schází v dovolání jakékoli odůvodnění.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. června 2016

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu