Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5475/2015

26 Cdo 5475/2015

U S N E S E N Í

R. S.

, zastoupenému Mgr. Milanem Vaňkátem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Navrátilova 664/10, o zaplacení částky 65.878,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. dubna 2014 (správně 2015), č. j. -174, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 22. dubna 2014 (správně 2015), č. j. -174, potvrdil usnesení Městského soudu v Praze (soudu prvního stupně) ze dne 17. února 2015, č. j. -159. Citovaným usnesením soud prvního stupně přerušil řízení (podle , , v tehdy účinném znění) o žalobě na zaplacení částky 65.878,- Kč s příslušenstvím (z titulu nedoplatků vyplývajících z vyúčtování za léta 2010 až 2012 a nezaplacených schválených příspěvků do fondu oprav) do pravomocného rozhodnutí ve věci sp. zn. Krajského soudu v Hradci Králové, neboť v této věci bude řešena otázka aktivní věcné legitimace žalobce, což je otázka, která je významná i pro projednávanou věc.

Dovolání žalovaného (dovolatele) proti citovanému usnesení odvolacího soudu není přípustné podle ( , ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2 ve spojení s čl. VII / – dále opět jen „ “), neboť dovolatelem nastolenou otázku předpokladů a zákonných hledisek, které mají být ze strany soudů zkoumány při posuzování, zda má být řízení podle přerušeno, vyřešil odvolací soud v souladu s již ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.

Ustanovení , které stanoví, že soud může řízení přerušit, pokud probíhá jiné řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a která tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Byla-li hypotéza právní normy vymezena správně, nemůže být rozhodnutí ve věci v rozporu se zákonem z důvodu, že nebyly objasněny okolnosti další, popřípadě že nebylo přihlédnuto k jiným okolnostem, které v posuzovaném případě nelze považovat za podstatné či významné. Dovolací soud pak může úvahu odvolacího soudu o přerušení řízení přezkoumat pouze v případě její zjevné nepřiměřenosti.

Soudní praxe je dlouhodobě ustálena v názoru, že smyslem označeného ustanovení je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního (hlavního) řízení účelné nebo zda si otázku, která může mít význam pro jeho rozhodnutí, vyřeší předběžně sám. Při úvaze o tom, zda řízení přeruší, by měl soud postupovat podle okolností konkrétního případu, zejména s ohledem na to, zda v řízení nelze učinit jiná vhodná opatření a také s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se nutně původní řízení prodlouží (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 24. února 2011, sp. zn. , a z 27. listopadu 2013, sen. zn. ). Na hospodárnost řízení ve spojení s důvodem přerušení řízení podle klade akcent i literatura (srov. např. Drápal, L., Bureš, J. a kol.: I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 752).

Lze tedy uzavřít, že postup podle záleží vždy na individuální situaci a na úvaze soudu, kterou lze úspěšně zpochybnit jen v případě, je-li zjevně nepřiměřená (zejména rozhodoval-li soud o přerušení řízení na základě skutečností, které jsou zjevně irelevantní). V projednávané věci nelze úvahu odvolacího soudu (resp. soudu prvního stupně) považovat za zjevně nepřiměřenou, neboť ve svém rozhodnutí uvedl skutečnosti, které takový postup odůvodňovaly, tj. vymezil otázky, jejichž řešení může mít význam pro rozhodnutí v projednávané věci a vzal v úvahu otázku hospodárnosti řízení.

Vzhledem k charakteru uplatněných námitek nelze ani přehlédnout, že skutkové námitky nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz

a contrario

).

Z řečeného vyplývá, že dovolání není přípustné podle , a proto je dovolací soud podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. června 2016

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu