Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2443/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce Dipl.Ing. J. K., zastoupeného Mgr. Ing. Tomášem Veselým, advokátem, se sídlem v Pardubicích, třída Míru 92, PSČ 530 02, proti žalovaným 1) JUDr. Jaroslavu Poláčkovi, se sídlem v Pardubicích, nám. Republiky 53, PSČ 530 02, jako správci konkursní podstaty úpadkyně VOKO – OPTIK s. r. o., identifikační číslo osoby 25978446, zastoupenému Mgr. Janem Poláčkem, advokátem, se sídlem v Pardubicích, nám. Republiky 53, PSČ 530 02, a 2) J. O., zastoupenému Mgr. Milošem Znojemským, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Velké nám. 29/39, PSČ 500 03, o určení pravosti pohledávek, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2014, č. j. -198, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

K odvoláním žalobce a druhého žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy všech stupňů (druhý a třetí výrok).

Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, když předchozí rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 3. března 2011, č. j. -135, kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, k dovolání žalobce velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu zčásti zrušil rozsudkem ze dne 23. dubna 2014, sp. zn. , jenž je veřejnosti dostupný – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách (dále jen „rozhodnutí velkého senátu“), a věc odvolacímu soudu v patřičném rozsahu vrátil k dalšímu řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle , , (dále jen „“), jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle [o situaci předvídanou v nejde], tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatel však Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.

Dovolatel v dovolání argumentuje tím, že „sporná pohledávka je nepřípustně založena na duplicitním uplatnění již uznané pohledávky“. Vychází z toho, že žalobce přihlásil do konkursního řízení úpadkyně dvě pohledávky, a to:

1) pohledávku z titulu půjček žalobce úpadkyni, která měla dle vlastních tvrzení žalobce a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. března 2008, sp. zn. , zaniknout započtením oproti pohledávce na vrácení kupní ceny z neplatné kupní smlouvy, kterou měla úpadkyně vůči žalobci, a

2) pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 374.662 Kč spočívajícího v plnění žalobce na - v té době již započtením zaniklý [viz výše ad) 1] - nárok úpadkyně na vrácení kupní ceny přiznaný jí pravomocným soudním rozhodnutím (které bylo posléze zrušeno rozhodnutím sp. zn. ).

Dovolatel tvrdí, že „žalobce uplatnil svoji pohledávku za úpadcem ve výši 374.662 Kč neoprávněně, neboť pohledávka žalobce ve výši 374.662 Kč byla uznána správcem konkursní podstaty a tedy i zjištěna již v roce 2007, a to z titulu půjček poskytnutých žalobcem úpadci“.

Přitom přehlíží, že v projednávané věci se nevede řízení o určení pravosti pohledávek z titulu půjček poskytnutých žalobcem úpadkyni, nýbrž řízení o určení pravosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení úpadkyně vzniklého plněním povinnosti uložené žalobci pravomocným rozhodnutím soudu, které neodpovídalo skutečným hmotněprávním poměrům (žalobce plnil na neexistující – dle rozsudku sp. zn. již zaniklý – dluh) a jež bylo následně zrušeno. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu je v tomto směru plně v souladu se závazným právním názorem vysloveným Nejvyšším soudem v předchozím zrušujícím rozhodnutí velkého senátu.

Otázka posouzení pravosti pohledávky ad 1) není - oproti mínění dovolatele - pro posouzení pravosti pohledávky ad 2) právně významná. To, že správce konkursní podstaty úpadkyně na přezkumném jednání uznal (započtením zaniklou) pohledávku žalobce z titulu půjček, nelze nikterak promítnout do výsledku řízení o pohledávce z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého plněním podle posléze zrušeného soudního rozhodnutí.

Jelikož pohledávka ad 1) nebyla na přezkumném jednání popřena (což dovolatel učinit mohl), je správce konkursní podstaty úpadkyně i konkursní soud zjištěním této pohledávky vázán a nedošlo-li v průběhu konkursu po zjištění pohledávky k jejímu zániku, musí být tato pohledávka při rozvrhu vypořádána; odvolací soud tak na projednávanou věc správně aplikoval i závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2006, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 21/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení nemůže být dovolání přípustné.

Výrok o nákladech řízení se opírá o , a , když dovolání druhého žalovaného bylo odmítnuto, žalobci však podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z , bodu 1. a , o úpadku a způsobech jeho řešení (). Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 31. května 2016

JUDr. Filip Cilečekpředseda senátu