Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 564/2016

28 Cdo 564/2016

U S N E S E N Í

OKTET, s.r.o.

P. N.

, zastoupené JUDr. Jiřím Teryngelem, advokátem se sídlem v Praze 5, Smíchov, Ke Klimentce 2186/15,

o zaplacení částky 72 000 Kč s příslušenstvím

, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. října 2015, č. j. -165, takto:

I. Dovolání

se

odmítá

.

II. Žádná z účastnic

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (243f odst. 3 ) :

Shora označeným rozsudkem Městský soud v Praze změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. května 2015, č. j. -143, v odvoláním napadeném rozsahu ve výroku pod bodem II tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % z této částky za dobu od 6. 12. 2012 do zaplacení (výrok I); současně rozhodl o nákladech řízení, včetně nákladů odvolacího řízení a nákladů vzniklých státu (výroky II, III a IV).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení věty první , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť není přípustné.

Přípustnost dovolání je vyloučena ustanovením , ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť dovoláním napadeným výrokem rozsudku bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení, jež neplyne ze vztahu ze spotřebitelské smlouvy ani z pracovněprávního vztahu]. K příslušenství pohledávky (jímž je zde požadovaný úrok z prodlení z částky 50 000 Kč) se při zkoumání přípustnosti dovolání dle uvedeného ustanovení zákona nepřihlíží (nejde-li zde o samostatný předmět dovolacího řízení; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 1998, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 62, ročník 98).

Pro závěr o nepřípustnosti dovolání z hlediska peněžního limitu vyjádřeného ve shora citovanému ustanovení zákona není významné, zda dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto pouze o části nároku, jehož celková výše přesahuje bagatelní limit přípustnosti dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1998, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, ročník 1998, pod č. 169).

Přitom platí, že přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o více samostatných nárocích s odlišným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým výrokům samostatně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura, pod č. 9, ročník 2000).

Bagatelní limit přípustnosti dovolání dle tak nepřesahují ani výroky o nákladech řízení, nehledě na to, že směřuje-li dovolání i proti těmto výrokům rozhodnutí (které jako dovoláním napadené, spolu s rozhodnutím o věci samé, označuje dovolatelka v dovolání), ve vztahu k těmto akcesorickým výrokům – v rozporu s ustanovením – není v dovolání uplatněna žádná argumentace (ačkoliv rozsudek odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů vymezených v dovolání; srov. věty první ).

Přípustnost dovolání nezakládá pak ani případně nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. věty druhé ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. června 2016

Mgr. Petr Krauspředseda senátu