Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
28B6C3D4650CF43AC125800600301699.html
HTML · 12.29 KB
No categories available
28 Cdo 564/2016
28 Cdo 564/2016
U S N E S E N Í
OKTET, s.r.o.
P. N.
, zastoupené JUDr. Jiřím Teryngelem, advokátem se sídlem v Praze 5, Smíchov, Ke Klimentce 2186/15,
o zaplacení částky 72 000 Kč s příslušenstvím
, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 39 C 288/2012 , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. října 2015, č. j. 68 Co 321/2015 -165, takto:
I. Dovolání
se
odmítá
.
II. Žádná z účastnic
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) :
Shora označeným rozsudkem Městský soud v Praze změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 28. května 2015, č. j. 39 C 288/2012 -143, v odvoláním napadeném rozsahu ve výroku pod bodem II tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % z této částky za dobu od 6. 12. 2012 do zaplacení (výrok I); současně rozhodl o nákladech řízení, včetně nákladů odvolacího řízení a nákladů vzniklých státu (výroky II, III a IV).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 234c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), neboť není přípustné.
Přípustnost dovolání je vyloučena ustanovením § 238 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu , ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť dovoláním napadeným výrokem rozsudku bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení, jež neplyne ze vztahu ze spotřebitelské smlouvy ani z pracovněprávního vztahu]. K příslušenství pohledávky (jímž je zde požadovaný úrok z prodlení z částky 50 000 Kč) se při zkoumání přípustnosti dovolání dle uvedeného ustanovení zákona nepřihlíží (nejde-li zde o samostatný předmět dovolacího řízení; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 1998, sp. zn. 2 Cdon 322/97 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 62, ročník 98).
Pro závěr o nepřípustnosti dovolání z hlediska peněžního limitu vyjádřeného ve shora citovanému ustanovení zákona není významné, zda dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto pouze o části nároku, jehož celková výše přesahuje bagatelní limit přípustnosti dovolání (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1998, sp. zn. 25 Cdo 1286/98 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, ročník 1998, pod č. 169).
Přitom platí, že přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o více samostatných nárocích s odlišným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým výrokům samostatně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 376/96 , publikované v časopise Soudní judikatura, pod č. 9, ročník 2000).
Bagatelní limit přípustnosti dovolání dle § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. o. s. ř. tak nepřesahují ani výroky o nákladech řízení, nehledě na to, že směřuje-li dovolání i proti těmto výrokům rozhodnutí (které jako dovoláním napadené, spolu s rozhodnutím o věci samé, označuje dovolatelka v dovolání), ve vztahu k těmto akcesorickým výrokům – v rozporu s ustanovením § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. – není v dovolání uplatněna žádná argumentace (ačkoliv rozsudek odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů vymezených v dovolání; srov. § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. o. s. ř. ).
Přípustnost dovolání nezakládá pak ani případně nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002 , uveřejněné pod č. 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 věty druhé o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. června 2016
Mgr. Petr Krauspředseda senátu