Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 585/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci žalobkyně DAVÍDEK s. r. o., se sídlem v Trutnově, Horská 144, identifikační číslo osoby 25915428, zastoupené Mgr. Michalem Štrofem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalované PRK Sigma 06 s. r. o., se sídlem v Praze 3, Chrudimská 2526/2a, identifikační číslo osoby 27658902, zastoupené Mgr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Jáchymova 26/2, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované UNIQA pojišťovna, a.s., se sídlem v Praze 6, Evropská 136/810, identifikační číslo osoby 49240480, zastoupené Mgr. Michalem Bieleckim, advokátem se sídlem v Praze 2, Fügnerovo náměstí 1808/3, o zaplacení částky 3.371.734,52 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Trutnově, pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. listopadu 2015, č. j. -552, takto:

Odůvodnění:(dle )

Okresní soud v Trutnově v pořadí třetím rozsudkem ze dne 7. září 2015, č. j. -537, ve znění opravného usnesení ze dne 9. září 2015, č. j. -541, zastavil částečně řízení co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 2.505.500 Kč s příslušenstvím (bod I. výroku) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 50.408,52 Kč s příslušenstvím blíže ve výroku specifikovaným (bod II. výroku). Dále soud uložil žalobkyni povinnost nahradit náhradu nákladů řízení žalované ve výši 267.160 Kč (bod III. výroku) a vedlejší účastnici ve výši 220.288 Kč (bod IV. výroku). Konečně soud uložil žalobkyni, žalované a vedlejší účastnici povinnost uhradit náhradu nákladů řízení vůči státu (bod V. a VI. výroku).

K odvolání žalobkyně odvolací soud usnesením v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně v bodu III. výroku změnil tak, že žalobkyni uložil povinnost nahradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 232.241,17 Kč (první výrok) a bod IV. výroku změnil tak, že žalobkyni uložil povinnost nahradit vedlejší účastnici na straně žalované náhradu nákladů řízení ve výši 166.069,21 Kč (druhý výrok). Dále soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (třetí výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu, výslovně proti všem jeho výrokům, podala žalobkyně dovolání s tím, že je považuje za přípustné dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), uplatňujíc dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci dle ustanovení

K dovolání žalobkyně se žalovaná vyjádřila tak, že je navrhuje odmítnout, případně zamítnout.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , se zabýval přípustností dovolání.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srov. větu první ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo která již dovolacím soudem vyřešena byla, ale má být posouzena jinak, a zda je tedy dovolání podle ustanovení přípustné, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

Protože dovolání může být podle ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu pouze z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Má-li žalobkyně za to, že napadené usnesení se opírá o nesprávný výklad ustanovení ve spojení s a , pak přípustnost dovolání těmito námitkami nezakládá. Dovolatelka namítá „nesprávný výpočet náhrady nákladů řízení, kdy měl být poměřován úspěch účastníků ve vztahu k jednotlivým stupňům soudního řízení, nikoli ve vztahu k celkovému výsledku řízení, jak dovozuje odvolací soud“. Těmito námitkami přípustnost dovolání dovolatelka nezakládá, když odvolací soud postupoval zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. června, sp. zn. , či ze dne 6. října 2015, sp. zn. ).

Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle ustanovení pro nepřípustnost odmítl.

V souladu s ustanovením věta druhá rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou mu tímto usnesením, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. května 2016

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu