Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 800/2016

32 Cdo 800/2016

U S N E S E N Í

Raiffeisen stavební spořitelna a.s.

1) T. M.

, zastoupenému JUDr. Jiřím Slezákem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Ulrichovo náměstí 737/3 a

2) K. K.

, o zaplacení 115 081,03 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného 1) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. 4. 2015, č. j. -236, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalovaný 1)

je povinen

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7 308 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce Mgr. Marka Lošana.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Náchodě rozsudkem ze dne 12. 2. 2014, č. j. -98, uložil žalovaným zaplatit žalobkyni 115 081,03 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 527,78 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 12,44 Kč, s 8,05% úrokem z prodlení p. a. z částky 113 225,03 Kč od 14. 8. 2013 do zaplacení s tím, že splněním povinnosti jedním ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného (bod I. výroku). Dále rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

K odvolání obou žalovaných Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným rozsudkem zrušil rozsudek soudu prvního stupně v části o zaplacení jistiny a poplatků ve výši 659,04 Kč, kapitalizovaného úroku 652,52 Kč a úroku z prodlení 12,44 Kč, a řízení v této části zastavil (výrok I.). Dále ho potvrdil v části prvního bodu výroku, ve které bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobkyni 114 421,99 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 697,26 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 113 225,03 Kč od 14. 8. 2013 do 29. 1. 2015 a z částky 112 895,51 Kč od 30. 1. 2015 do zaplacení s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého žalovaného a naopak. Ve zbývající části prvního bodu výroku, ve které bylo žalovaným uloženo zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 178 Kč, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že zamítl žalobu (výrok II.). Odvolací soud dále rozhodl o povinnosti obou žalovaných nahradit žalobkyni náklady za řízení před soudy obou stupňů, a to rovným dílem (výroky III. a IV.).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný 1) dovoláním. Jeho přípustnost spatřuje ve smyslu ustanovení (dále jen „ “) zejména v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného, resp. procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že nijak procesně nereagoval na jím označené (další) dílčí platby, jimiž opakovaně částečně plnil v průběhu odvolacího řízení na žalovanou pohledávku, a kdy v důsledku toho očekával, že odvolací soud na základě úkonu žalobkyně řízení v rozsahu zaplacených částek zastaví, eventuálně změní rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítne. Napadené rozhodnutí označuje i za nepřezkoumatelné, neboť z jeho odůvodnění není nijak zřejmé, v jakém rozsahu (včetně rozúčtování na jistinu, úrok, kapitalizovaný úrok) byla žaloba na základě poskytnutých plateb zamítnuta, popřípadě zda se tak vůbec stalo. Kromě toho se dovolatel domnívá, že se odvolací soud dopustil i dalších závažných procesních pochybení, na která poukazuje.

Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud změnil rozsudek odvolacího soudu tak, že se rozsudek soudu prvního stupně v části o zaplacení jistiny a poplatků, kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení zrušuje co do částek zaplacených žalovaným 1) v průběhu odvolacího řízení a že se v této části řízení zastavuje, popř. aby dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Ve vyjádření k dovolání žalobkyně navrhuje dovolání odmítnout pro nepřípustnost, neboť podle jejího názoru se odvolací soud nijak nedopustil tvrzeného odchýlení se od rozhodovací praxe, jestliže řízení částečně zastavil jen co do plateb žalovaného 1), sdělených odvolacímu soudu žalobkyní, a neučinil tak ohledně dalších zbylých plateb, které jí nebyly prokazatelně známy, příp. navrhuje dovolání zamítnout pro nedůvodnost, jelikož se všemi námitkami se již vypořádal odvolací soud. Současně žádá o přiznání nároku na náklady dovolacího řízení.

Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden.

Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Dovolatel v rámci svého dispozitivního oprávnění stanoví pro soud závazným způsobem meze, v jejichž rámci požaduje přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu, především tím, že označí jeden nebo některé z více výroků v rozhodnutí obsažených. Není-li proto v dovolání uvedeno, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, nebyl v takovém případě vymezen obsah přezkumné činnosti odvolacího soudu po stránce kvantitativní.

Podle ustanovení věty první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen v průběhu trvání lhůty k dovolání.

Nejvyšší soud již opakovaně ve svých rozhodnutích (srov. například usnesení ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. uveřejněné pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) dovodil, že dovolání, které nebylo v propadné (prekluzivní) lhůtě (jak ji vymezuje ) podle ustanovení doplněno o údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, bude dovolacím soudem odmítnuto.

Od tohoto závěru nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci. Z dovolání se podává, že dovolatel v něm nevymezil rozsah, ve kterém rozhodnutí odvolacího soudu napadá. Rozsah, v němž dovolatel napadl rozsudek odvolacího soudu, nebylo možné dovodit ani z dalšího obsahu dovolání včetně dovolacího návrhu, přičemž zákonná dvouměsíční lhůta stanovená v k případnému doplnění dovolání dovolateli marně uplynula. Tímto marným uplynutím lhůty se vada dovolání spočívající v neuvedení rozsahu napadeného rozsudku stala neodstranitelnou a dovolání žalovaného 1) trpí vadou, která brání dalšímu pokračování dovolacího řízení.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení pro vady odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení větu druhou ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 6. 6. 2016

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu