Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3886/2015

U S N E S E N Í

a) M. J.

,

b) J. P.

,

c) RNDr. J. P., Ph.D.

,

d) J. P.

,

a

e) K. R. P.

,

všech zastoupených JUDr. Ing. Tomášem Matouškem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dukelská 15, za účasti

České republiky - Ministerstva financí

se sídlem v Praze 1, Letenská 15, o nahrazení rozhodnutí správního orgánu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. března 2015, č. j. -132, takto:

I. Dovolání

se

odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 3. 2015, č. j. -132, potvrdil rozsudek ze dne 10. 12. 2013, č. j. -84, jímž Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali, aby jim byla společně a nerozdílně přiznána náhrada za znárodněný majetek podniku „J. P., se sídlem ve Skuhrově n. Bělou, správní okres Rychnov nad Kněžnou“, podle dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve výši 3.500.000,- Kč, s tím, že tento rozsudek nahrazuje v celém rozsahu rozhodnutí ministra financí Ing. Miroslava Kalouska ze dne 19. 10. 2011, č. j. 44/55224/2003-73879/2011, jakož i rozhodnutí Ministerstva financí ČR ze dne 27. 7. 2011, č. j. 44/55224/2003-680712011, a jímž rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení; dále odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jehož přípustnost dovozují z toho, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky hmotného práva dovolacím soudem dosud neřešené, a to „posouzení otázky přípustnosti přiznání náhrady za majetek znárodněný právnické osobě podle dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb.“, přičemž jako dovolací důvod uplatnili nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem. Naplnění tohoto dovolacího důvodu spatřují v závěru odvolacího soudu, s nímž nesouhlasí, že podle zákona č. 114/1948 Sb., o znárodnění některých dalších průmyslových a jiných podniků a závodů a o úpravě některých poměrů znárodněných a národních podniků (vyhlášeném ke dni 28. 4. 1948), kterým byl novelizován dekret presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, nelze náhradu poskytnout, jelikož ze vztahu zákona č. 114/1948 Sb. (resp. dekretu č. 100/1945 Sb.) ke speciálnímu restitučnímu předpisu, kterým je , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, resp. , o převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že restituční předpisy vydané státem po roce 1989 představují „lex specialis“ vůči právním předpisům upravujícím poskytování náhrady za znárodnění (odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí poukázal i na nespornou skutečnost, že nároky, které žalobci uplatnili podle , již byly uspokojeny).

Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání žalobců není přípustné podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „ “), když řízení bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), neboť označenou právní otázku hmotného práva, na jejím řešení závisí napadené rozhodnutí, odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a není důvod, aby tato otázka byla posouzena jinak.

I na nyní posuzovanou věc lze vztáhnout dovolacím soudem již dříve formulovaný závěr, že v situaci, kdy na zmírnění majetkové křivdy oprávněným fyzickým osobám, k níž došlo neposkytnutím náhrady za znárodněný majetek podle předpisů o znárodnění z let 1945 - 1948, pamatuje ustanovení věta druhá , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 1999, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. , a z judikatury Ústavního soudu např. nález ze dne 22. 10. 1997, sp. zn. ), je současně vyloučena možnost uplatňování nároků na vyplácení náhrad přímo na základě poválečných předpisů; proto se vyplacení náhrady na základě předpisů o znárodnění (v dané věci podle zákona č. 114/1948 Sb., co do určení náhrady odkazujícího však na dekret presidenta republiky č. 100/1945 Sb.) s úspěchem již nyní domáhat nelze (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2004, sp. zn. , ze dne 8. 4. 2013, sp. zn. , ze dne 3. 7. 2015, sp. zn. , a ze dne 1. 10. 2015, sp. zn. ). Závěr o poměru restitučních předpisů (coby legis specialis) k ostatním právním předpisům sleduje též principy vyjádřené v judikatuře Ústavního soudu (přiměřeně srov. např. plenární stanovisko Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. , uveřejněné pod č. 477/2005 Sb.). Dále srov. právní názory vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2005, sp. zn. .

Nejvyšší soud proto dovolání žalobců podle ustanovení věty první odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , části věty před středníkem, a , neboť žalobci na jejich náhradu nemají právo a žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

V Brně dne 2. května 2016

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu