Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5396/2015

26 Cdo 5396/2015

U S N E S E N Í

L. V.

J. V.

, zastoupenému opatrovníkem městskou částí Praha 1, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 681/18, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. června 2015, č. j. -90, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ) :

Žalobce napadl včasným dovoláním rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. 6. 2015, č. j. -90, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 1. 2015, č. j. -68, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu, aby soud uložil žalovanému povinnost vyklidit byt tam specifikovaný do 30 dnů od právní moci rozsudku a rozhodl o náhradě nákladů řízení,

a kterým dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že smlouva o nájmu bytu ze dne 15. 4. 2008, uzavřená mezi Londýnskou, a. s., jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem, je neplatná podle ustanovení ve spojení s ustanovením a , ve znění účinném do 30. 6. 2008, proto není žalobce aktivně legitimován k podání žaloby na vyklizení předmětného bytu, jenž užívá žalovaný na základě posléze uzavřené nájemní smlouvy ze dne 30. 11. 2012.

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu podle ustanovení věty první , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “, odmítl, neboť neobsahuje vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

V ustálené soudní praxi není pochyb o tom, že zjišťuje-li soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněného pod č. 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. ). Zpochybnil-li proto dovolatel závěr o neplatnosti nájemní smlouvy ze dne 15. 4. 2008 poukazem na to, co bylo obsahem vůle jejích účastníků a jak měla být tato vůle interpretována, napadl správnost skutkového (nikoli právního) závěru odvolacího soudu. Výtka nesprávného právního posouzení věci je tak v tomto ohledu nepřípustně založena na kritice správnosti (úplnosti) skutkových zjištění.

Za této situace, kdy se dovolateli nepodařilo zpochybnit závěr odvolacího soudu o neplatnosti původní nájemní smlouvy, bylo nadbytečné zabývat se další dovolatelem předestřenou námitkou, že smlouva o nájmu bytu uzavřená mezi pronajímatelem a žalovaným ze dne 30. 11. 2012 je absolutně neplatná pro obcházení zákonných ustanovení o nájmu bytu, neboť nešlo o byt „právně volný“.

Zbývá dodat, že dovolací soud nepřehlédl sdělení dovolatele, že dovolání podává i proti výroku o nákladech řízení. Zastává však s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje. Proti tomuto výroku totiž dovolatel nikterak nebrojil, nýbrž ho napadl ryze formálně jen proto, že jde o výrok závislý. Tato skutečnost je pak zřejmá rovněž z toho, že v poměru k uvedenému výroku schází v dovolání jakékoli odůvodnění.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. května 2016

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu