Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1555/2016

21 Cdo 1555/2016

U S N E S E N Í

Mgr. J. K.

Letišti Praha, a.s.

, se sídlem v Praze 6, K Letišti č. 6/1019, IČO 282 44 532, zastoupené Mgr. Michalem Vepřekem, advokátem se sídlem v Praze 1, Husova č. 242/9, o 460.110 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2015 č.j. -135, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9.12.2015 č. j. -135 není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce nadbytečnosti zaměstnance v příčinné souvislosti s rozhodnutím zaměstnavatele o organizační změně srov. při obdobné právní úpravě v předchozím například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 22.2.1968 sp. zn. , uveřejněný pod č. 57 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.8.1998 sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní rozhledy č. 11, roč. 1999, str. 374, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.4.2004 sp. zn. , uveřejněný pod č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26.9.2012 sp. zn. , uveřejněného pod č. 24 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013, k otázce způsobilosti důkazů objasnit skutečnosti pro rozhodnutí významné srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2015 sp. zn. , uveřejněné pod č. 91 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2015 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2012 sp. zn. a k otázce oprávnění soudu posoudit důkazní návrhy a rozhodnout o tom, které z těchto důkazů provede srov. např. usnesení býv. Nejvyššího soudu ze dne 31.1.1972 sp. zn. , publikované ve Sborníku stanovisek IV, str. 1084-1085 a nález Ústavního soudu ČR ze dne 3.11.1994 sp. zn. , publikovaný ve sv. 2 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č.

49, či nález téhož soudu ze dne 6.12.1995 sp. zn. , publikovaný tamtéž ve sv. 4, pod č. 80) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

V tom, že soudy některé důkazy navržené dovolatelkou neprovedly (výslechy svědků J., K., K. a K.), nelze spatřovat jejich nesprávný postup, kterým by dovolatelce byla odňata možnost jednat před soudem, neboť podle ustanovení věty druhé soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede (srov. například usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22.11.1993 sp. zn. , uveřejněné pod č. 24 v Bulletinu Vrchního soudu v Praze, sešit 2/1994, a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19.6.2000 sp. zn. ) a za důkaz mohou podle ustanovení sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30.7.2001 sp. zn. ). V projednávané věci soud prvního stupně odůvodnil, proč považoval provedení důkazů svědeckou výpovědí za nadbytečné ( ) a neporušil tak právo dovolatelky na spravedlivý proces (srov. např. nález ÚS ze dne 8.7.1999 sp. zn. ).

V části dovolání žalobkyně uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení (nesouhlasí-li se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud založil své právní posouzení věci, že dovolatelka neskončila pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti), a proto dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. května 2016

JUDr. Zdeněk Novotný

předseda senátu