Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 104/2016

MSPH 95 INS XY

-20

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 5. ledna 2016, podaným u Městského soudu v Praze (dále jen „insolvenční soud“) dne 13. ledna 2016, se dlužník (P. Z.) domáhá vydání rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení.

Insolvenční soud navrhl přikázání věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Brně, maje za to, že je účelné vést řízení u soudu, v jehož obvodu je obecný soud dlužníka určený dle jeho aktuálního bydliště. Ke dni zahájení insolvenčního řízení měl dlužník bydliště XY. Z dosavadního průběhu řízení je však zřejmé, že se dlužník na uvedené adrese nezdržuje. V podání ze dne 8. února 2016 dlužník oznámil, že se přestěhoval a v současné době žije v XY, kde nejen vede svoji domácnost, ale také zde vykonává své zaměstnání. Dlužník v podání ze dne 16. března 2016 vyjádřil souhlas s přikázáním věci Krajskému soudu v Brně.

Podle , (dále jen „ “), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Městskému soudu v Praze, u nějž je věc vedena, i Krajskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána ( věta první ), posoudil insolvenčním soudem uváděné okolnosti a dospěl k závěru, že jsou dány důvody návrhu na delegaci vyhovět.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik závažné a významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud přihlédl především k tomu, že dlužník má bydliště v Hodoníně (obecný soud dlužníka je tedy v působnosti Krajského soudu v Brně), kde dlužník vede domácnost a vykonává své zaměstnání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2012, sen. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročník 2013, pod číslem 115, v němž Nejvyšší soud objasnil, že v insolvenčním řízení by se měly okolnosti významné pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti týkat především samotného dlužníka). V úvahu vzal stanovisko dlužníka a rovněž skutečnost, že insolvenční řízení je dosud na samém počátku (k tomu srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2012, sen. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2013, pod číslem 142).

Po vyhodnocení všech těchto okolností Nejvyšší soud přisvědčuje návrhu insolvenčního soudu, že je dán předpoklad, že projednání věci u Krajského soudu v Brně povede k rychlejšímu a hospodárnějšímu řízení a bude lépe naplněn účel insolvenčního řízení.

Nejvyšší soud proto podle vyhověl návrhu na přikázání předmětné věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. května 2016

Mgr. Milan P o l á š e k

předseda senátu