Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 603/2016

30 Cdo 603/2016

U S N E S E N Í

Ing. P. R.,

České republice – Ministerstvu vnitra,

se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o náhradu nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2014, č. j. -39, takto:

I. Dovolání se

odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, který zamítl žalobu o určení, že žalovaná svým jednáním spočívajícím v nesprávném úředním postupu a v nezákonném jednání Policie České republiky porušila mj. ústavní právo žalobce na rovné zacházení, právo na spravedlivý proces a právo na soudní ochranu, a o zaplacení částky 210 000,- Kč s příslušenstvím a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Současně odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Takto odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně rozhodl o žalobě na náhradu nemajetkové újmy podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „OdpŠk“, která měla žalobci vzniknout nesprávným úředním postupem Policie České republiky v rámci vyšetřování a zpracování podkladů pro správní orgán ve věci dopravní nehody, kdy měl být zfalšován úřední záznam z 8. 4. 2011, dále kdy bylo předvolání k podání vysvětlení na den 8. 5. 2011 žalobci doručeno dne 11. 5. 2011, a to bez uvedení přesné adresy místa konání podání vysvětlení, a konečně kdy v přestupkovém spise chybí doklad o dalších dvou tvrzených předvoláních. Odvolací soud uzavřel, že uvedení nesprávného data na záznamu, který byl ve skutečnosti sepsán až dne 12. 5. 2011, není nesprávným úředním postupem ale písařskou chybou, přičemž z jeho obsahu je zřejmé, že policistka pouze interpretuje to, co údajně žalobce uvedl na místě dopravní nehody, jeho obsah žalobce nepoškozuje, ani neuvádí správní orgán v omyl, když obsahuje pouze popis průběhu dopravní nehody tak, jak jej sám žalobce vylíčil na místě nehody, a to, že si není vědom, že by se sám dopustil nějakého přestupku. Nesprávným úředním postupem není ani to, že na předvolání k podání vysvětlení, které bylo žalobci doručováno v souladu se zákonem, nebyla uvedena přesná adresa dopravního inspektorátu v Nymburce, když navíc žalobci jako občanovi Nymburka muselo být sídlo dopravního inspektorátu známo z jeho předchozích návštěv. Krom toho žalobce netvrdil a neprokazoval skutečnosti, na jejichž základě by bylo možno posoudit vznik a rozsah žalobcem tvrzené újmy, přičemž žalobce nemohl být poučen podle , když se dobrovolně vzdal účasti na jednání soudu.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce, zastoupený advokátem, v celém rozsahu včasným dovoláním.

Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, dovolání odmítl dílem jako nepřípustné, dílem pro vady.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Žalobce v dovolání vymezuje 3 otázky, které podle jeho názoru v rozhodování dovolacího soudu nebyly vyřešeny, a to:

1) „Je nesprávným úředním postupem orgánu žalované, jestliže Policie ČR učinila součástí přestupkového spisu č. j. KRPS-109/DNNB-2011-SPE úřední záznam Policie ČR o údajném podání vysvětlení P. R. (tj. žalobcem) z 8. 4. 2011, v 12.30h, které však prap. Š. zfalšovala a navíc sepsala až dne 7. 5. 2011?“

2) „Je nesprávným úředním postupem orgánu žalované, jestliže Policie ČR řádně nepředvolala žalobce jako účastníka dopravní nehody k podání vysvětlení ve věci dopravní nehody?“

3) „Je nesprávným úředním postupem orgánu žalované, jestliže Policie ČR neučinila úkon v přiměřené době, neb zfalšovaný úřední záznam Policie ČR o údajném podání vysvětlení žalobce z 8. 4. 2011, v 12.30h prap. E. Š. sepsala až měsíc poté, kdy údajně dle Š. mělo dojít k podání vysvětlení?“

Těmito otázkami žalobce nevymezuje žádnou otázku hmotného práva, na jejímž řešení mělo napadené rozhodnutí záviset, a to už jenom z toho důvodu, že nemají oporu v závěru o skutkovém stavu, z něhož vycházelo napadené rozhodnutí. Polemika dovolatele se skutkovými zjištěními soudů přípustnost dovolání založit nemůže ( a 6 ).

V případě čtvrté otázky, zda „je rozhodnutí soudu nepřezkoumatelné, jestliže soud nezdůvodnil, proč důkazní návrhy žalobce neprovedl, a nepřihlédl ke skutkovým tvrzením a právní argumentaci žalobce,“ není zřejmé, v čem by měla spočívat protichůdnost důkazních návrhů žalobce, když skutková zjištění soudů ohledně předvolání žalobce k podání vysvětlení nejsou v rozporu s jeho žalobními tvrzeními.

Především ale žalobce v dovolání nijak nenapadá právní závěr odvolacího soudu, že žalobce netvrdil a neprokazoval skutečnosti, na jejichž základě by bylo možno posoudit vznik a rozsah žalobcem tvrzené újmy, přičemž žalobce nemohl být poučen podle , když se dobrovolně vzdal účasti na jednání soudu. Uvedený závěr odvolacího soudu přitom sám o sobě je důvodem pro zamítnutí žaloby, a to i bez závěru o neexistenci nesprávného úředního postupu.

Odvolací soud založil napadené usnesení na dvou důvodech, z nichž každý sám o sobě mu byl důvodem k zamítnutí žaloby, a to na závěru o neexistenci odpovědnostního titulu (zde nesprávného úředního postupu) a na závěru o nesplnění procesní povinnosti žalobce tvrdit a prokazovat skutečnosti, na jejichž základě by bylo možno posoudit vznik a rozsah žalobcem tvrzené újmy, přičemž žalobce nemohl být poučen podle , když se dobrovolně vzdal účasti na jednání soudu. Vzhledem k tomu, že druhý z uváděných důvodů zamítnutí žaloby, který navíc vychází z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2011, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. ; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz), nebyl žalobcem v dovolání napaden (tj. řádným vymezením dovolacího důvodu a předpokladů přípustnosti ve smyslu až 3 ), nemůže být už jenom z toho důvodu dovolání toliko za účelem vyřešení ostatních právních otázek přípustné. Vyřešení jenom jedné z právních otázek, ze kterých vychází napadené rozhodnutí, se totiž nemůže projevit v poměrech dovolatele, neboť jeho postavení vůči druhé straně sporu se nezmění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 48/2006).

Námitky dovolatele vytýkající odvolacímu soudu vady řízení nemohou založit přípustnost dovolání, neboť k takto namítaným vadám řízení dovolací soud přihlíží dle jen tehdy, pokud je dovolání přípustné.

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, neobsahuje zákonné náležitosti ( ), a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. 5. 2016

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu