Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 498/2016

U S N E S E N Í

Ing. M. H.,

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 450 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 9. 2015, č. j. -65, takto:

I. Dovolání se

odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 450 000 Kč s příslušenstvím a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Současně odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Takto odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně rozhodl o žalobě na náhradu nemajetkové újmy podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „OdpŠk“, která měla žalobci jako oprávněnému vzniknout nepřiměřenou délkou vykonávacího řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. . Odvolací soud potvrdil zamítnutí žaloby na základě žalovanou uplatněné námitky promlčení, kterou ve shodě se soudem prvního stupně s odkazem na ustanovení OdpŠk shledal důvodnou za situace, kdy posuzované vykonávací řízení skončilo vymožením celé dlužné částky a převzetím zbývající dlužné částky oprávněným od soudního vykonavatele proti podpisu dne 8. 12. 2008, přičemž žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované a podal žalobu u soudu dne 1. 8. 2013. Odvolací soud současně vznesenou námitku promlčení neshledal v rozporu s dobrými mravy.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce, zastoupený advokátem, v celém rozsahu včasným dovoláním.

Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „“, dovolání odmítl dílem jako nepřípustné, dílem pro vady.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Napadené rozhodnutí ve věci samé v prvé řadě záviselo na vyřešení právní otázky, k jakému okamžiku končí řízení o výkonu rozhodnutí podle části šesté , a v návaznosti na to i na stanovení počátku běhu šestiměsíční promlčecí doby podle OdpŠk. Považoval-li odvolací soud za okamžik skončení vykonávacího řízení vymožení celé částky a její předání soudním vykonavatelem oprávněnému, a k tomuto okamžiku stanovil i počátek běhu promlčecí doby, je jeho vyřešení právní otázky plně v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Odvolací soud přiléhavě poukázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná též na www.nsoud.cz), podle kterého „právní úprava umožňuje, aby v průběhu výkonu rozhodnutí povinný zaplatil dlužnou částku ‚dobrovolně‘ do rukou vykonavatele. Jestliže s takto získanou peněžitou částkou soud naloží jako s výtěžkem výkonu rozhodnutí, je třeba takové plnění považovat za plnění v rámci exekučního řízení vymožené. Předáním či zasláním peněz oprávněnému tak výkon rozhodnutí končí, aniž by bylo třeba o jeho zastavení vydávat zvláštní rozhodnutí. Je li následně podán oprávněným návrh na zastavení výkonu rozhodnutí, nelze mu vyhovět.“

Podle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, „náhradanemateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován.“ Nemajetková újma v důsledku nepřiměřené délky řízení tedy účastníkovi řízení vzniká průběžně tak, jak řízení běží (po již nepřiměřenou dobu). Poté, co posuzované vykonávací řízení skončilo, nemohla již dovolateli vznikat další nemajetková újma v důsledku nepřiměřené délky řízení.

Od okamžiku skončení vykonávacího řízení, tj. vyplacení zbývající vymáhané částky, běžela dovolateli jako oprávněnému šestiměsíční promlčecí doba podle § 32 odst. 3 věty prvé OdpŠk. V případě dříve vzniklé nemajetkové újmy se pak uplatnilo ustanovení § 32 odst. 3 věty druhé OdpŠk, podle kterého se nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí OdpŠk nepromlčí dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

Poukazuje-li dovolatel na provádění dalších úkonů ze strany soudu, nelze z toho dovozovat, že řízení o výkonu rozhodnutí nebylo skončeno. Nadto byla-li dovolateli v rámci výkonu rozhodnutí vyplacena celá vymáhaná částka, nemohla mu už další nemajetková újma v důsledku nepřiměřené délky řízení vznikat, a to ani tehdy, kdyby řízení i nadále formálně běželo, neboť jak již dříve konstatoval Nejvyšší soud, „předpoklad vzniku nemateriální újmy v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení nemusí být nutně naplňován vždy jenom proto, že určité řízení formálně trvá. Při posuzování délky vykonávacího řízení je třeba vždy zkoumat, do jakého okamžiku šlo o účelné vedení řízení směřující k reálnému vymožení práva oprávněného, a od kdy již další průběh řízení ztrácí svůj význam, neboť vymožení pohledávky oprávněného se stává vzhledem k okolnostem případu nereálné či neúčelné, popř. dokonce neúčinné. Uvedené platí zvláště tehdy, dojde-li k zániku vymáhané pohledávky, a kdy tak v podstatě odpadá důvod jejího uplatnění v soudním řízení“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2011, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 10/2012 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rovněž tak vyřešení otázky souladu vznesené námitky promlčení s dobrými mravy je v napadeném rozhodnutí v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. „Nejvyšší soud opakovaně dovodil, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil… Je přitom nutno zdůraznit, že tyto okolnosti by musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. , jakož i tam citovanou judikaturu). Žádné takové okolnosti dovolatel v řízení ani netvrdil.

Polemika dovolatele se skutkovými zjištěními soudů o průběhu vykonávacího řízení a vyplacení vymáhané částky soudním vykonavatelem přípustnost dovolání založit nemůže ( a 6 ). Namítaný rozpor v datu skončení řízení 8. či 9. 12. 2008 nemůže nijak zpochybnit správnost závěrů napadeného rozhodnutí, ani mu ubrat na přesvědčivosti.

Námitky dovolatele vytýkající odvolacímu soudu vady řízení nemohou založit přípustnost dovolání, neboť k takto namítaným vadám řízení dovolací soud přihlíží dle jen tehdy, pokud je dovolání přípustné.

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, neobsahuje zákonné náležitosti ( ), a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. 5. 2016

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu