Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 ICdo 93/2015

MSPH 91 INS 4920/2010 91 ICm 2100/201029 ICdo 93/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobců a)Bc. M. K.a b)Mgr. D. M., společně zastoupených JUDr. Petrem Jurákem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Dolomitová 296/30, PSČ 159 00, proti žalované JUDr. Dagmar Mixové, se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova 93/231, PSČ 400 01, jako insolvenční správkyni dlužníka CONTAKTIVE, s. r. o., zastoupené JUDr. Janem Hrnčářem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 1003/3, PSČ 110 00, o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka CONTAKTIVE, s. r. o., se sídlem v Praze 8, Kyselova 1185/2, PSČ 182 00, identifikační číslo osoby 25160036, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. srpna 2014, č. j. , -149 ( ), takto:

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 20. listopadu 2013, č. j. -100, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žaloby o vyloučení ve výroku specifikovaných bytových jednotek a souvisejících spoluvlastnických podílů (dále jen „sporné jednotky“) z majetkové podstaty dlužníka (výroky I. a II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobců potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “).

Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné podle , není přípustné ani podle

Závěr, podle něhož smlouvy o úplatném převodu sporných jednotek, uzavřené dne 9. března 2009 mezi pozdějším dlužníkem jakožto prodávajícím (jednajícím J. M. jako jednatelkou) a žalobci (dcerou a synem jednatelky) jakožto kupujícími (dále jen „kupní smlouvy“), nebyly uzavřeny v rámci běžného obchodního styku ve smyslu , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu přijatou k výkladu a 4 obch. zák. K účelu právní úpravy konfliktu zájmů v a 4 obch. zák. srov. zejména rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 67/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 67/2012“), či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2009, sp. zn. , k pojmu běžný obchodní styk např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 2009, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2012, sp. zn. . Ani Nejvyšší soud nepochybuje o tom, že kupní smlouvy, podle nichž měli kupující (žalobci) splácet prodávajícímu (dlužníku) kupní cenu do 31. prosince 2020 (tedy po dobu téměř dvanácti let od uzavření smluv), nelze považovat za smlouvy uzavřené v rámci běžného obchodního styku, a to bez ohledu na to, jak dlužník o sporných jednotkách účtoval.

Jelikož kupní cena nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem a nelze dovodit, že odpovídá ceně v daném místě a čase obvyklé (tedy že není pro společnost méně výhodná), je v souladu s ustálenou judikaturou taktéž závěr, podle kterého jsou kupní smlouvy neplatné pro rozpor se zákonem ( obch. zák., , ); srov. za všechna rozhodnutí R 67/2012.

Na tom nic nemění ani námitka dovolatelů, že sjednaná kupní cena (1.244.850 Kč) odpovídala ceně určené posléze zpracovaným znaleckým posudkem (1.231.830 Kč), neboť z posudku (vyhotoveného až po uzavření smluv) neplyne, že by jím stanovená cena byla obvyklá v daném místě a čase při splatnosti téměř dvanáct let od uzavření kupních smluv. Zcela bez významu pro posouzení platnosti kupní smluv jsou pak tvrzení dovolatelů, že následně podle těchto smluv kupní cenu v hotovosti uhradili.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( in fine ).

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 27. dubna 2016

JUDr. Petr Šuk předseda senátu