Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 607/2016

20 Cdo 607/2016

U S N E S E N Í

E - Centrum, a. s.,

P. L.,

P., zastoupenému Mgr. Liborem Michalcem, advokátem se sídlem v Plzni, Bezručova 184/29, pro 219 904 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Dalimila Miky, LL. M., Exekutorský úřad Klatovy, pod sp. zn. 120 EX 2950/10-417, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. , takto:

Dovolání

se zamítá

.

Odůvodnění:

Soudní exekutor udělil usnesením ze dne 30. 4. 2014, č. j. 120 EX 2950/10-217, příklep vydražitelce, S. B., na dražených nemovitostech, jež byly vydraženy za nejvyšší podání ve výši 6 310 000 Kč. Vydražitelka však ani na výzvu soudního exekutora ze dne 6. 6. 2014 v dodatečné lhůtě jednoho měsíce nejvyšší podání nedoplatila, a proto, marným uplynutím lhůty k doplacení nejvyššího podání, došlo ke zrušení výše citovaného usnesení o příklepu; nové dražební jednání pak proběhlo dne 15. 4. 2015, v jehož rámci byly nemovitosti vydraženy za nejvyšší podání 6 400 000 Kč, a toto nejvyšší podání bylo zaplaceno.

Usnesením ze dne 30. 6. 2015, č. j. 120 EX 2950/10-417, soudní exekutor rozhodl, že se obmeškanému věřiteli vrací jistota ve výši 500 000 Kč s odůvodněním, že při nařízeném jednání, před vlastním rozvrhovým jednáním, nebyl uplatněn žádný škodový nárok, který vznikl nezaplacením nejvyššího podání, a při dalším dražebním jednání nebylo dosaženo nejvyššího podání nižšího.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. , rozhodl o odvolání věřitele Mgr. M. M. tak, že usnesení soudního exekutora zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s odůvodněním, že soudní exekutor odvolatele, jako přihlášeného věřitele (ani další z přihlášených věřitelů), nepředvolal k jednání, čímž postupoval v rozporu se , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost spatřuje ve skutečnosti, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, resp. tato otázka hmotného a procesního práva v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena.“ Dovolatel v podaném dovolání vyjadřuje nesouhlas s extenzivním výkladem pojmu „účastník“ obsaženém v ustanovení , jak jej provedl odvolací soud, pakliže považuje za účastníky ve smyslu ustanovení pouze dražitele a nikoli i ostatní věřitele povinného, kteří požadují uspokojení svých pohledávek při rozvrhu podstaty. Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013, dále jen „ “ (srov. čl. II, bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou ( ), při splněné podmínce povinného zastoupení advokátem ( ), obsahovalo i náležitě vymezený a způsobilý dovolací důvod ( až 3), a nutno je mít i za přípustné podle , neboť dovolatelem předestřená otázka výkladu rozsahu pojmu „účastníci“ obsaženému v , ve vztahu k přihlášeným věřitelům, nebyla doposud v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu explicite řešena.

Dovolání však není důvodné.

Podle nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

Podle nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě, kterou mu určil soud a která nesmí být delší než jeden měsíc, usnesení o příklepu se marným uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení při dalším dražebním jednání podle odstavců 1 a 2 se nejnižší podání stanoví ve výši poloviny výsledné ceny [ ]; jinak o nařízení a provedení další dražby platí obdobně ustanovení až 336d, , , 336h, a 4, až 336l.

Podle vydražitel uvedený v je povinen nahradit náklady, které státu a účastníkům řízení vznikly v souvislosti s dalším dražebním jednáním, škodu, která vznikla tím, že nezaplatil nejvyšší podání, a, bylo-li při dalším dražebním jednání dosaženo nižší nejvyšší podání, rozdíl na nejvyšším podání. Na tyto dluhy se započítá jistota složená vydražitelem; převyšuje-li jistota tyto dluhy, zbývající část se vrátí vydražiteli. O dluzích podle odstavce 1 rozhodne soud po jednání usnesením (odst. 2).

Řízení o výkon rozhodnutí (řízení exekuční) netvoří jednolitý celek a v určitých jeho fázích zákon přiznává procesní práva a povinnosti nejen oprávněnému (dalšímu oprávněnému) a povinnému, popřípadě manželu povinného, ale i dalším osobám, například plátci mzdy, peněžnímu u nebo jinému dlužníku povinného, dražitelům, spoluvlastníkům prodávané movité věci, nemovitosti nebo podniku, věřitelům povinného, oprávněným z vespolného zástavního práva a dalším. Tyto osoby se proto rovněž stávají účastníky řízení o výkon rozhodnutí, nikoliv však v plném rozsahu, ale pouze těch jeho úseků, v nichž jim právní úprava přiznává procesní práva, popřípadě jim ukládá procesní povinnosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2011, sp. zn. ).

Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí vysvětlil, že zákonná úprava rozděluje průběh výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitostí do několika relativně samostatných fází, z nichž v každé se řeší vymezený okruh otázek. Těmito fázemi jsou 1) nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), 2) určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou a určení výsledné ceny, 3) vydání usnesení o dražební vyhlášce, 4) vlastní dražba a 5) jednání o rozvrhu. Úkony soudu, účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných jsou zpravidla završeny pravomocným usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo rozhodnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. ).

Nad rámec vymezení účastenství v řízení o výkon rozhodnutí dle ustanovení , 2 nelze než též vycházet z obecných zásad, na kterých spočívá účastenství v řízení, totiž že účastníkem řízení je ten, o jehož právech a povinnostech má být v řízení jednáno, s tím, že „řízením“ se rozumí pouze úsek, do něhož je určitá osoba objektivně – a procesně relevantně – způsobilá zasáhnout. Splnění podmínky, aby se o právech a povinnostech určitého subjektu jednalo, je pak vyjádřeno tím, že mu právní úprava procesní práva výslovně přiznává, popřípadě mu ukládá procesní povinnosti.

V rozvrhovém stádiu jsou účastníky řízení kromě oprávněného a povinného vydražitel a přihlášení věřitelé, a rovněž i vydražitel, který nezaplatil nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě ( ), avšak jen v té části řízení, kdy se upravují jeho poměry vůči státu a účastníkům ve smyslu ustanovení (srov. Kurka V., Drápal L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, 2004, s. 256).

Nabytím právní moci usnesení o příklepu a zaplacením nejvyššího podání vstupuje řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti do závěrečné fáze – rozvrhu rozdělované podstaty. Bylo-li předchozí usnesení o příklepu zrušeno z důvodu, že obmeškaný vydražitel nezaplatil ani v dodatečné lhůtě nejvyšší podání, rozhodne soud po nařízeném jednání nejprve o dluzích obmeškaného vydražitele dle ; přihlášení věřitelé, jako účastníci rozvrhového stádia vykonávacího řízení, jsou pak účastníky také jednání, při němž jsou projednány dluhy obmeškaného vydražitele, neboť tím, že obmeškaný vydražitel nezaplatil nejvyšší podání, mohla rovněž vzniknout škoda, jmenovitě v podobě ušlého zisku, například ušlých úroků z nejvyššího podání, které by k němu přirostly, kdyby bylo obmeškaným vydražitelem zaplaceno (srov. Kůrka V., Drápal L. Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha, 2004, s. 558).

Pakliže právě takto uvažoval odvolací soud o nezbytném účastenství odvolatele jakožto přihlášeného věřitele, je namístě uzavřít, že jeho – dovoláním napadené rozhodnutí – je správné, pročež Nejvyšší soud bez jednání ( věta první ) dovolání povinného, tomu kontrérní, jako nedůvodné podle části věty před středníkem, odst. 6 nemohl než zamítnout.

Vzhledem k druhé rovině dovolatelem odůvodněné přípustnosti by dovolání být přípustné nemohlo. Má-li být přípustné podle ustanovení , ve znění účinném od 1. 1. 2013, proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“ se řešení této otázky hmotného nebo procesního práva odvolacím soudem odchyluje (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 4/2014), což však odvolatel nedoložil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. dubna 2016

JUDr. Vladimír Kůrka

předseda senátu