Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 5129/2015

25 Cdo 5129/2015

U S N E S E N Í

a) L. K.

a

b) Z. K.

, zastoupených JUDr. Miroslavem Pinkasem, advokátem se sídlem Jablonec nad Nisou, 28. října 1660/14, proti žalovanému

Mgr. J. J.

, o zaplacení 380.000 Kč, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 14. 10. 2014, č. j. -115, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Žalobci se domáhali nejprve určení vlastnictví k jimi označeným nemovitostem, následnou změnou žaloby se po žalovaném domáhali náhrady škody ve výši 380.000 Kč způsobené jim porušením povinností žalovaným při výkonu advokacie.

K odvolání žalobců byl rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 14. 10. 2014, č. j. -115, potvrzen rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 11. 2013, č. j. -89, jímž byla žaloba zamítnuta pro uplatněnou námitku promlčení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání, neboť mají za to, že napadené rozhodnutí je vůči nim nesprávné a nespravedlivé. Přípustnost dovolání spatřují v tom, že dovolacím soudem by měly být právní otázky v dané věci vyřešeny a posouzeny jinak, a důvodem dovolání je nesprávné právní posouzení odvolacím soudem.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části). Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má podle mínění dovolatele dovolací soud odchýlit (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Pokud dovolatelé dovozují přípustnost dovolání z toho, že „

dovolacím soudem by měly být právní otázky v dané věci vyřešeny a posouzeny jinak, a to jednak ohledně posouzení počátku běhu promlčecí lhůty, ohledně posouzení uplatněné námitky promlčení advokátem s ohledem na rozpor s dobrými mravy“

, tak se zjevně nejedná o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, neboť neodpovídá ani jednomu z kritérií taxativně vymezených v Žádost, aby právní otázka v této konkrétní věci byla dovolacím soudem posouzena jinak, se totiž zásadně významově odlišuje od požadavku (ve smyslu ), aby dovolacím soudem již dříve vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). Požadavku vymezení přípustnosti dovolání neodpovídá ani dovolateli uplatněná námitka, že řízení je postiženo procesní vadou spočívající v tom, že soud nevyslechl navrženého svědka.

Jelikož dovolání postrádá obligatorní náležitost a uvedený nedostatek nebyl v zákonné lhůtě odstraněn ( ), trpí dovolání vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat. Z ustanovení přitom vyplývá, že soud dovolatele k odstranění vad dovolání nevyzývá. Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. dubna 2015

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu