Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1829/2014

21 Cdo 1829/2014

U S N E S E N Í

J. Š.,

OKD, a. s.

se sídlem v Karviné, Doly, Stonavská č. 2179, IČO 26863154, o odškodnění pracovního úrazu, o žalobě na obnovu řízení podané žalobcem proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. března 2012, č. j. -339, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. června 2013, č. j. -415, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 6. 2013, č. j. -415, podle ustanovení věty první , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. Čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen , odmítl, neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle ustanovení [dovolatel pouze odkázal na již zrušenou právní úpravu přípustnosti dovolání účinnou do 31. 12. 2012, aniž by vůbec vylíčil, proč považuje dovolání za přípustné z hledisek uvedených v ustanoveních až (ve znění účinném od 1. 1. 2013); podle ustálené judikatury dovolacího soudu, může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části), aniž by bylo z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v tomto ustanovení je podle mínění dovolatele splněn (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek] a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Nehledě k výše uvedenému, napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 6. 2013, č. j. -415, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 28. 1. 2013, č. j. -395, kterým byla zamítnuta „žaloba žalobce na obnovu řízení podaná dne 10. 9. 2012“ (žalobou na obnovu řízení ze dne 10. 9. 2012 žalobce napadl usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2012, č. j. -339, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 10. 8. 2011, č. j. -316, o zamítnutí žaloby na obnovu řízení „vedeného u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. “), je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak; dovolání žalobce tedy nemůže být přípustné podle ustanovení

Ustanovení a 2 podmiňuje přípustnost žaloby na obnovu řízení proti usnesení tím, že jde o usnesení ve věci samé. „Věcí samou“ byl v původním řízení žalobcem uplatněný nárok na náhradu za ztrátu na výdělku z titulu odškodnění pracovního úrazu, o němž bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 25. 4. 2008, č. j. -145, který byl ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci 442.207,- Kč s úroky z prodlení z částek a ve výši, které byly ve výroku specifikovány, a ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 8. 2009, č. j. -218. Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení (ve věci odškodnění pracovního úrazu) je naproti tomu rozhodnutím výlučně procesní povahy, protože neřeší věc samu, ale pouze jedinou - a to procesní - otázku, zda věc sama bude v případném obnoveném řízení projednána znovu. Dovoláním napadané usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 28. 1. 2013, č. j. -395, jímž byla zamítnuta „žaloba na obnovu řízení podaná dne 10. 9. 2012“ (proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2012, č. j. -339), proto není usnesením ve věci samé, jak to požaduje ustanovení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. , uveřejněné pod č. 61/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Na uvedeném závěru nic nemění ani to, že rozhodnutí o žalobě na obnovu řízení (a o žalobě pro zmatečnost) je považováno při posouzení důvodnosti těchto mimořádných opravných prostředků - vyznělo-li rozhodnutí z pohledu předmětu řízení o těchto žalobách meritorně - za rozhodnutí ve věci samé. Pro posouzení přípustnosti žaloby na obnovu řízení (žaloby pro zmatečnost) je však třeba vztáhnout pojem „rozhodnutí ve věci samé“ - jak vyplývá z výše uvedeného - vždy na rozhodnutí napadené žalobou; okolnost, jak bylo o žalobě pro zmatečnost nebo o žalobě na obnovu řízení rozhodnuto, přitom není vůbec významná (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2007, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2008, sp. zn. ).

Usnesení odvolacího soudu – jak vyplývá z výše uvedeného – tedy není v rozporu ani s nálezem Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2010, sp. zn. , konkrétně s názorem uvedeným v jeho odůvodnění (v části IV., odstavci začínajícím slovy „Poslední námitka …“), kterého se žalobce v dovolání dovolává, tj. s názorem, že „rozhodnutí, kterým byla zamítnuta samotná žaloba o obnovu řízení, je rozhodnutím ve věci samé, protože jím bylo rozhodováno přímo o předmětu žaloby“.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. dubna 2016

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu