Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 14/2016

29 Cdo 14/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce L. Š., zastoupeného JUDr. Ivanem Brožem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Střelecká 672/14, PSČ 500 02, proti žalovanému P. F.,o zaplacení částky 1.596.000,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. srpna 2015, č. j. -96, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 18. května 2015 se žalobce (L. Š.) domáhá vůči žalovanému (P. F.) zaplacení směnečného peníze ve výši 1.596.000,- Kč s 6% úrokem od 1. června 2012 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 5.320,- Kč. Současně žádal o osvobození od soudního poplatku „ve smyslu průvodního dopisu“.

Usnesením ze dne 1. července 2015, č. j. -37, Krajský soud v Hradci Králové žalobci přiznal částečné osvobození od soudního poplatku za žalobu ve výši 50 %.

K odvolání žalobce Vrchního soud v Praze usnesením ze dne 28. srpna 2015, č. j. -96, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Odvolací soud − cituje ustanovení , (dále jen „ “) − zdůraznil, že úplné osvobození od soudních poplatků lze přiznat zcela výjimečně, jsou-li tu zvlášť závažné důvody; z obsahu spisu však takové důvody nevyplývají, přičemž naplněny nejsou ani předpoklady pro to, aby žalobci bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků ve vyšším rozsahu, než učinil soud prvního stupně.

Žalobce – pokračoval odvolací soud − není osobou nemajetnou, když vlastní nemovitosti a cenné papíry. Současně nebylo prokázáno, že „z hlediska majetkových poměrů a ostatně i z hlediska rodinných poměrů, je žalobce v pozici, která by ve svém důsledku mohla vést k tomu, že pro neschopnost zaplatit soudní poplatek v příslušné výši by žalobce nemohl využít svého ústavního práva na soudní ochranu.“ Důvodem pro úplné osvobození není ani ta skutečnost, že žalobce splácí další závazky a je proti němu vedeno několik exekucí.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , když „v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena otázka procesního práva“, a to, zda lze „nemajetnost z výše uvedených důvodů“ (kdy příjmy z pronájmu exekucí zatížených nemovitostí jsou „ve správě JUDr. V.“ a příjem žalobce a jeho manželky tvoří jen jejich starobní důchody) a „v kontextu s možnou trestnou činností žalovaného“ lze považovat za zvlášť závažný důvod pro úplné osvobození od soudních poplatků.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 1. ledna 2014) se podává z bodu 2., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Dovolání žalobce, které může být přípustné jen podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a 2

Učinil tak – jsa vázán vymezeným důvodem dovolání ( a ) – proto, že dovolatelem zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem odpovídá (v obecné poloze) závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v důvodech usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; úvahu odvolacího soudu, podle níž žalobce nesplňuje předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků v rozsahu vyšším než 50 %, pak Nejvyšší soud neshledal zjevně nepřiměřenou (k tomu srov. též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. ) ani na základě argumentů žalobce obsažených v dovolání. Dále též viz důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2015, sp. zn. (ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 17. února 2016, sp. zn. ) a ze dne 8. října 2013, sp. zn. .

Dále Nejvyšší soud doplňuje, že v usnesení ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 31/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, sice dospěl k závěru, podle něhož skutečnost, že se žalobce dostal do nepříznivé finanční situace v důsledku trestného činu žalovaného, kterým mu byla způsobena škoda, a u soudu se domáhá náhrady této škody, je zásadně podstatnou okolností svědčící pro naplnění podmínky existence zvlášť závažných důvodů pro úplné osvobození od soudních poplatků ve smyslu , nicméně nezakládá naplnění této podmínky bez dalšího a vždy záleží na dalších okolnostech konkrétního případu. V poměrech dané věci je přitom zjevné, že předmětem řízení není nárok žalobce na náhradu škody způsobené trestným činem žalovaného; ostatně z obsahu spisu ani neplyne, že by žalovaný byl (byť jen nepravomocně) uznán vinným ze spáchání trestného činu.

Konečně nelze přehlédnout, že žalobce v dovolání nijak nezpochybňuje závěr odvolacího soudu, podle něhož není osobou nemajetnou, když vlastní (zpeněžitelné) cenné papíry.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. března 2016

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu