Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 86/2015

KSBR 32 INS XY

-55

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužnice D. J., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. XY, o insolvenčním návrhu věřitele NOVICE PRO s. r. o., se sídlem v Praze 4, U Gymnázia 1234/3, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 63 47 46 89, zastoupeného Mgr. Pavlínou Řehovou, advokátkou, se sídlem ve Zlíně, Zarámí 4077, PSČ 760 01, o dovolání insolvenčního navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. dubna 2015, č. j. XY, 2 VSOL XY, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci k odvolání insolvenčního navrhovatele (NOVICE PRO s. r. o.) usnesením ze dne 29. dubna 2015, č. j. XY, 2 VSOL XY, (mimo jiné) potvrdil usnesení ze dne 15. září 2014, č. j. XY, ve výroku, jímž Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) zamítl insolvenční návrh věřitele.

Odvolací soud – cituje ustanovení a 2, a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ) − dospěl k závěru, podle něhož „v řízení nebylo prokázáno, že by vůči dlužnici měl alespoň jeden další věřitel splatnou pohledávku, když věřitelem označení další věřitelé dlužnice uvedli, že vůči ní žádné pohledávky nemají“.

Proti tomuto usnesení podal insolvenční navrhovatel dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , (dále jen „ “), a to k řešení otázky plurality věřitelů dosud (dle názoru dovolatele) v níže uvedených souvislostech dovolacím soudem neřešené.

Dovolatel akcentuje, že odvolací soud správně shledal závěr insolvenčního soudu o tom, že dlužnice prokázala zánik jeho pohledávky, předčasným, [vzhledem ke spornosti dlužnicí tvrzeného zápočtu, když z y označené „oznámení o vzájemném započtení pohledávek a závazků“ ze dne 8. ledna 2014 (dále jen „dohoda o zápočtu“) není zřejmé, kdo ji za insolvenčního navrhovatele podepsal], nicméně odvolacímu soudu vytýká, že za tohoto stavu je dalším věřitelem dlužnice právě společnost MAJOR REAL s. r. o. (dále jen „společnost“), která byla smluvní stranou dohody o zápočtu. V této souvislosti zdůraznil, že odvolací soud se otázkou (ne)platnosti či (ne)existence zápočtu nezabýval, přičemž pouhé tvrzení společnosti o tom, že za dlužnicí nemá pohledávku, nemohlo způsobit zánik pohledávky.

Proto dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání insolvenčního navrhovatele, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, odpovídá závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 28. března 2013, sen. zn. , uveřejněném pod číslem 76/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v důvodech usnesení ze dne 29. dubna 2013, sen. zn. , na kterých nemá Nejvyšší soud důvod cokoli měnit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

Navíc je zcela zjevné, že na základě dohody o zápočtu (viz ze dne 8. ledna 2014) „měly zaniknout“ (do výše 18.000,- Kč) jen pohledávka společnosti (jako věřitelky) za dovolatelem (jako dlužníkem) a (celá) pohledávka dovolatele (jako věřitele) za dlužnicí (D. J.). Jinými slovy, na základě dohody o zápočtu neměla zaniknout žádná pohledávka společnosti za dlužnicí.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( ).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu navrhovateli se doručuje i zvláštním způsobem.

V Brně dne 30. března 2016

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu