Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 5115/2015

23 Cdo 5115/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Dese a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., ve věci žalobkyně ABC Českého Hospodářství a.s., se sídlem v Praze 5, Šostakovičovo náměstí 1515/5, identifikační číslo osoby 25068695, zastoupené Mgr. Petrou Radzovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Vodičkova 709/33, proti žalovanému M. M., identifikační číslo osoby 16197062, zastoupenému JUDr. Davidem Novákem, advokátem se sídlem v Praze 6, Na Okraji 439/44, o zaplacení částky 51.731 Kč s příslušenstvím,vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského v Praze ze dne 27. dubna 2015, č. j. -115, takto:

Odůvodnění:(dle )

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 26. dubna 2013, č. j. -32, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 40.320 Kč a smluvní pokutu ve výši 11.411 Kč s příslušenstvím ve výroku blíže specifikovaným (bod I. výroku) a žalobkyni nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).

K odvolání žalobkyně a žalovaného odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (první výrok) a ve výroku II. změnil tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10.049,60 Kč (druhý výrok). Dále soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (třetí výrok) a o náhradě nákladů řízení náležející ustanovenému zástupci žalovaného JUDr. Davidu Novákovi (čtvrtý výrok).

Proti prvnímu, druhému a třetímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání s tím, že je považuje za přípustné dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci dle ustanovení

Nejvyšší soud jako soud dovolací předně zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení , není dovolání přípustné podle ustanovení proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V projednávané věci nejde ani o vztahy ze spotřebitelských smluv, ani o pracovněprávní vztahy, zbývá tedy určit, zda napadené výroky splňují další podmínky

Soudní praxe je jednotná v závěru, podle něhož přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu s více samostatnými nároky s odlišným skutkovým základem je třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým nárokům samostatně bez ohledu na to, zda tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a zda o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem. (Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2000, pod číslem 9, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. září 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročník 2000, pod číslem 55, usnesení Nejvyšší soudu ze dne 24. března 2005, sp. zn. , důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. , jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 10. dubna 2008, sp. zn. .)

O takovou situaci jde i v projednávané věci, kdy se žalobkyně po žalovaném domáhala peněžitého plnění ve výši 40.320,- Kč z titulu neuhrazených služeb a částky 11.411,- Kč z titulu smluvní pokuty. Ve smyslu shora odkazované konstantní judikatury jde o samostatné nároky s odlišným skutkovým základem, přestože o nich soudy nižších stupňů rozhodly jedním výrokem. Okolnost, že součet požadovaných plnění přesahuje částku 50.000 Kč, je bez významu.

K tomu, že smluvní pokuta je samostatným nárokem (odlišným od uplatněné ceny za účetní služby), srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2012, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 101/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Rovněž v části, ve které směřuje proti nákladovým výrokům, je dovolání – krom toho, že trpí vadou, neboť ve vztahu k těmto výrokům žalovaný neuvádí žádnou argumentaci – objektivně nepřípustné ( ). I těmito výroky totiž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že žalovaný byl odvolacím soudem poučen o možnosti podání dovolání proti napadenému rozsudku, neboť dle je přípustnost dovolání ( až 238a) oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného jako nepřípustné odmítl ( )

Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( )

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 30. března 2016

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu