Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2974/2015

33 Cdo 2974/2015

U S N E S E N Í

1/ L. K.

a

2/ M. K.

, o 158.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2015, č. j. -74, takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 3. 2015, č. j. -74,

se zrušuje

a věc

se vrací

Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Znojmě rozsudkem pro uznání ze dne 2. 12. 2013, č. j. -30, uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 158.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 3. 8. 2000 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení a o poplatkové povinnosti (výroky II. a III.). Rozhodl tak na základě nastalé fikce uznání žalovaného nároku, neboť žalovaní se k výzvě v usnesení soudu podle , která jim byla spolu s vydaným platebním rozkazem doručena do vlastních rukou, nevyjádřili písemně ve věci ve stanovené lhůtě a ani soudu nesdělili, jaký jim v tom brání vážný důvod, ač byli poučeni o následcích takové nečinnosti ( a ).

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. 3. 2015, č. j. -74, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Své rozhodnutí založil za závěru, že v dané věci nebylo na místě vyzývat žalované podle Dovodil, že kvalifikovanou výzvu ve smyslu je třeba vydávat jen tehdy, jedná-li se o věc skutkově i právně složitou, a pokud tomu tak není - jako v projednávaném případě, v němž z hlediska vylíčeného skutku žalobkyní jde o otázku, která byla judikaturou Nejvyššího soudu sjednocena - je třeba postupovat podle a „zvolit další procesní postup podle iniciativy účastníků“. Jelikož nebyla splněna podmínka umožňující postup podle , nebylo ani možné vydat rozsudek pro uznání podle ve spojení s

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, prezentované rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26. 3. 2014, sp. zn. , a rozsudkem ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. , jenž byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 65/2005. S odkazem na uvedená rozhodnutí zdůrazňuje, že za situace, kdy byl soudem prvního stupně vydán platební rozkaz, nebylo vydání výzvy podle , jež byla žalovaným doručena spolu s platebním rozkazem, podmíněno tím, že to vyžaduje povaha věci nebo okolnosti případu. Navrhuje proto, aby dovolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále opět jen „ “ (srov. čl. II bod 1. a 7. a čl. II bod 2. ).

Dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou při splnění výjimky z povinného advokátního zastoupení ve smyslu a je podle přípustné, neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle žalobkyně zpochybňuje právní závěr odvolacího soudu, že nebyla splněna podmínka pro postup podle , neboť to nevyžadovala povaha věci ani okolnosti případu.

Podle vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2). Podle jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku ( ) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.

Podle uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal ( a ).

Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. , kterým navázal na předcházející rozhodovací praxi (srov. usnesení ze dne 12. 8. 2004, sp. zn. , a rozsudek ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. , jenž byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 65/2005), vyložil, že vydání usnesení podle je možné ve dvou případech. Prvním je situace, kdy to vyžaduje povaha věci nebo okolnosti případu, a tedy zjišťování skutkového stavu věci s ohledem na předpokládané množství odlišných tvrzení účastníků a navrhovaných důkazů se jeví jako mimořádně obtížné, kdy bez znalosti stanoviska žalovaného nelze první jednání připravit tak, aby při něm bylo zpravidla možné věc rozhodnout. S odkazem na tento první důvod vydání usnesení podle je tudíž ve zcela jednoduchých věcech, které nevyžadují podrobnější a rozsáhlejší přípravu jednání, vydání usnesení podle vyloučeno. Usnesení s výzvou podle lze však vydat i v případě, že soud rozhodl o věci platebním rozkazem. Tímto usnesením, které je vydáváno spolu s platebním rozkazem a které žalovanému musí, nebyla-li obě rozhodnutí pojata do jediné y, být s ním také doručeno společnou zásilkou, je žalovaný vyzýván k písemnému vyjádření ve věci jen "podmíněně", tedy pouze pro případ, že podá proti platebnímu rozkazu odpor. Protože smyslem a účelem usnesení podle ustanovení je v tomto případě zajistit řádnou přípravu jednání, které soud případně nařídí po zrušení platebního rozkazu včas podaným odporem, aniž by musel jednání připravovat až po podání odporu, dospěla soudní praxe již dříve k závěru, že vydání usnesení podle není při postupu podle podmíněno tím, že to vyžaduje povaha věci nebo okolnosti případu. Z toho vyplývá, že podmínky k vydání usnesení podle jsou splněny i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem v souladu s požadavky vyplývajícími z a 2 (případně a ), tedy jen tehdy, bylo-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky, vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem a nejde-li o případy uvedené v V případě, že byly naplněny uvedené požadavky, může být spolu s platebním rozkazem vydáno usnesení podle také ve zcela jednoduchých věcech, které nevyžadují podrobnější a rozsáhlejší přípravu jednání a v nichž je jinak vydání tohoto usnesení, jak uvedeno výše, vyloučeno. Nejvyšší soud přitom již v rozsudku ze dne 16. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 56/2005, vyjádřil právní názor, podle něhož usnesení podle může být obsaženo ve výroku platebního rozkazu.

V posuzovaném případě soud prvního stupně rozhodl o věci platebním rozkazem ze dne 11. 9. 2013, č. j. -17, jenž obsahoval usnesení s výzvou podle , aby se žalovaní - pro případ podání odporu proti platebnímu rozkazu - ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu ve věci písemně vyjádřili a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznávají, vylíčili rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojili listinné důkazy, jichž se dovolávají, a případně označili důkazy k prokázání svých tvrzení; současně byli poučeni o následcích své nečinnosti ve smyslu a Soud prvního stupně dovodil, že platební rozkaz s výzvou byl doručen do vlastních rukou žalovanému dne 23. 9. 2013 a žalované dne 9. 10. 2013, přičemž v rámci podaného odporu ani v následné lhůtě se ve věci nevyjádřili. Odvolací soud, aniž se zabýval odvolací námitkou žalovaných, že jim nebylo doručeno usnesení s výzvou podle , uzavřel, že nebyly splněny podmínky pro postup podle , neboť to nevyžadovala povaha věci ani okolnosti případu. Zjevně přitom pominul, že v případě vydání platebního rozkazu se splnění těchto podmínek pro postup podle nevyžaduje. Tím se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Protože se žalobkyni podařilo zpochybnit správnost usnesení odvolacího soudu, přičemž podmínky pro změnu napadeného rozhodnutí tu nebyly dány, dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( , odst. 2 věta první ).

Odvolací soud je vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí ( věta první ve spojení s ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. dubna 2016

JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu