Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 446/2016

30 Cdo 446/2016

U S N E S E N Í

P. B.,

JUDr. M. Š.,

státnímu zástupci Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, se sídlem v Hradci Králové, Zieglerova 189/1e, o zaplacení 1 500 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 11. 2015, č. j. -94, takto:

Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 11. 2015, č. j. -94, v rozsahu, v jakém bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 11. 9. 2015, č. j. -76, ve výroku II., kterým žalobci nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků pro řízení,

se

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně jednak zamítl „návrh žalobce, aby soud připustil, aby do řízení na straně žalovaného jako další účastník přistoupila žalovaná 2) Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, Vyšehradská 16, Praha 2“ (výrok I.), jednak rozhodl, že se žalobci „pro toto řízení nepřiznává osvobození od soudních poplatků.“

Odvolací soud vzal za správný závěr soudu prvního stupně, že za situace, kdy se žalobce domáhá náhrady nemajetkové újmy vůči státnímu zástupci za jeho postup v konkrétní trestní věci, aniž by žalobce přes výzvu soudu uvedl konkrétní skutečnosti svědčící o tom, že se státní zástupce dopustil excesu, tj. vybočení z mezí jeho zákonem stanovených práv a povinností, jedná se o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, které ve smyslu vylučuje možnost přiznání osvobození od soudních poplatků, neboť žalovaný není pasivně legitimován a žalobě vůči němu nemůže být vyhověno. Za této situace je podle odvolacího soudu správný i závěr, že nelze připustit přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalované, neboť by to bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Přistoupení dalšího účastníka by znamenalo oddálení rozhodnutí vůči stávajícímu žalovanému a vznik dalších nákladů řízení, popř. by došlo k obcházení institutu záměny účastníka.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, doplněným podáním sepsaným advokátem jako soudem ustanoveným opatrovníkem žalobce (srov. a ).

Dovolací soud se mohl zabývat podaným dovoláním toliko v rozsahu, v jakém napadá rozhodnutí odvolacího soudu ve vztahu k nepřiznání osvobození od soudních poplatků, neboť ve vztahu k rozhodnutí o zamítnutí návrhu na připouštění vstupu dalšího účastníka do řízení dosud nejsou splněny zákonné podmínky pro projednání dovolacím soudem ( zákona , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).

Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. , publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná též na www.nsoud.cz).

Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 ), dále jen „ “, dovolání pro vady odmítl.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 1). V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh) (odstavec 2). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (odstavec 3).

Dovolání neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením , neboť dovolatel především nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, pouze odcitoval část ustanovení Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že k projednání dovolání pouhá citace textu ustanovení nepostačuje.

Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Tyto zákonné požadavky podané dovolání nesplňuje.

Účelem povinnosti dovolatele uvést, v čem konkrétně spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je „regulace vysokého počtu problematicky formulovaných dovolání a preventivní působení na advokáty potenciálních odvolatelů, aby se otázkou přípustnosti dovolání odpovídajícím způsobem zabývali“ (usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. ; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na nalus.usoud.cz). „Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou … v stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky neplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků“ (usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. ).

Nadto podané dovolání neobsahuje ani řádné vymezení dovolacího důvodu ( ), jestliže dovolatel nijak neformuluje otázky procesního práva, na jejichž vyřešení mělo napadené rozhodnutí záviset a už vůbec nepresentuje svůj vlastní možný výklad dotčených procesních předpisů, resp. v čem podle něj spočívá nesprávnost právního posouzení ze strany odvolacího soudu. Z podaného dovolání pouze vyplývá, že závěry odvolacího soudu nepovažuje dovolatel za správné. Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. 4. 2016

Mgr. Vít Bičák

pověřený člen senátu