Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 372/2016

29 Cdo 372/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce M. Z., zastoupeného Mgr. Michalem Krčmou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Malá Štěpánská 1932/3, PSČ 120 00, proti žalovanému T. V., zastoupenému JUDr. Václavem Mrzenou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Svobodova 136/9, PSČ 128 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. září 2015, č. j. -269, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. března 2013, č. j. -136, ve znění usnesení ze dne 23. dubna 2013, č. j. -149, zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 4. července 2012, č. j. -16, jímž původně uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 1.500.000 Kč s 6% úrokem od 6. března 2012 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 5.000 Kč a náhradu nákladů řízení, (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů námitkového řízení (výrok II.).

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalobce (mimo jiné) zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání žalovaného proti kasačnímu výroku usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení , (dále jen „ “), Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v řešení dovoláním předestřené otázky (zda směnečnému dlužníku přísluší námitka neplatnosti indosamentu, založená na zpochybnění materiální platnosti indosantova podpisu) v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 22. srpna 2006, sp. zn. , na dané téma uzavřel, že namítat materiální vadu podpisu (tedy i vadu spočívající v tom, že podpis indosanta není jeho pravým podpisem) může pouze ten, za koho byl podpis učiněn. Dlužníkovi ze směnky náleží ve smyslu článku I. a , zákona směnečného a šekového, pouze prověřit, zda je na směnce vyznačena nepřetržitá řada indosamentů. K uvedeným závěrům, od nichž nemá důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci a s nimiž je napadené rozhodnutí v souladu, se Nejvyšší soud následně přihlásil např. v usnesení ze dne 11. prosince 2007, sp. zn. (ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 10. července 2008, sp. zn. ), v usnesení ze dne 24. února 2010, sp. zn. , nebo v rozsudcích ze dne 31. října 2012, sp. zn. (uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2013, pod číslem 140), a ze dne 17. prosince 2015, sp. zn. .

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 3. 2016

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu