Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
82A380789B4D9BD5C1257FC60030D686.html
HTML · 14.07 KB
No categories available
21 Cdo 60/2016
21 Cdo 60/2016
U S N E S E N Í
Ing. J. S.
, zastoupené Mgr. Petrem Kaustou, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Čs. legií č. 1719/5, o žalobě pro zmatečnost podané žalovanou proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. května 2009 č. j. 11 Co 587/2008 -474, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 Co 587/2008 , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. října 2014 č. j. 5 Co 6/2014 -104, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 10. 2014 č. j. 5 Co 6/2014 -104 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je (v závěru, že zásah do práva žalované realizovat svá procesní práva podle občanského soudního řádu , to je zejména zúčastnit se jednání, činit přednesy a navrhovat důkazy, v průběhu řízení, které vedlo k rozhodnutí napadenému žalobou pro zmatečnost, nebyl zjištěn, neboť žalovaná byla k jednání řádně předvolána, tohoto se zúčastnila, pouze nevhodně zasahovala do jeho průběhu, a u jednání byla zastoupena svou zástupkyní, která byla k jednání také řádně předvolána) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například usnesení býv. Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 1992 sp. zn. 2 Cdo 19/92 , které bylo uveřejněno pod č. 25 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1993, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 1997 sp. zn. 2 Cdon 1420/96 , které bylo uveřejněno pod č. 1 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996 sp. zn. 2 Cdon 539/96 , které bylo uveřejněno pod č. 27 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 1996 sp. zn. 3 Cdon 810/96 , které bylo uveřejněno pod č. 111 v časopise Soudní judikatura, roč. 1997 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012 sp. zn. 21 Cdo 3905/2011 ) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Odvolací soud věc projednal – jak vyplývá z obsahu spisu – za přítomnosti žalované i její zástupkyně (advokátky JUDr. Hany Skotnicové), která byla oprávněna ke všem úkonům, jež mohla v řízení učinit žalovaná (srov. § 28a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), a které bylo umožněno činit přednesy, navrhovat důkazy a vyjádřit se k dokazování i k právní stránce věci, a z protokolu o jednání odvolacího soudu ze dne 18. 5. 2009 je zřejmé, že k věci se vyjadřovala i samotná žalovaná; v tom, že jí odvolací soud neumožnil vyjádřit se – za situace, kdy se k dokazování a k právní stránce věci obšírně vyjádřila její zástupkyně – v ještě širším rozsahu, nelze spatřovat odnětí možnosti jednat před soudem ve smyslu ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
Namítá-li žalovaná, že se odvolací soud nevypořádal se všemi námitkami vznesenými v jejím odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, že nebyla v řízení soudy řádně poučena ve smyslu ustanovení § 118a , 118b ani § 119a o. s. ř. o. s. ř. , že „rozhodnutí odvolacího soudu je zatížené vadou řízení ve smyslu ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř. “ a že „soud rozhodující o zmatečnostní žalobě“ neprovedl všechny důkazy navržené žalovanou, uplatňuje tím jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. března 2016
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu