Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5038/2015

26 Cdo 5038/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobců a) V. Š., Č. B., a b) J. Š., Č. B., oba zastoupeni Mgr. Terezou Valentovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Novohradská 319/6, proti žalovanému J. B., Č. B., zastoupenému JUDr. Romanem Kudrličkou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Husova tř. 1947/5, o určení výše nájemného a zaplacení nedoplatku na nájemném, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. května 2015, č. j. -142, takto:

Stručné odůvodnění ( ) :

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalovaného (dovolatele) proti výroku II. a III. rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 5. 2015, č. j. -142, odmítl podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 2. – dále jen „ “), neboť dovolatel v něm nevylíčil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ), a nevymezil dovolací důvod způsobem uvedeným v , přičemž tyto vady (nedostatky), pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil ( ).

V dovolání schází náležité vylíčení údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, jež je podle obligatorní náležitostí dovolání. Ve čtvrtém bodě dovolání sice ohlásil, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, která by měla být dovolacím soudem posouzena jinak, jeho vymezení však významově neodpovídá (ve smyslu ) požadavku, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“ (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vyjádřeno jinak, z okolností, z nichž dovolatel usuzoval na přípustnost dovolání, nelze dovodit, že by v souzené věci šlo (mělo jít) o některý z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu způsob hodnocení důkazů a neúplné odůvodnění rozhodnutí, přehlíží, že (případné) vady řízení nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario).

Zbývá dodat, že dovolací soud sice nepřehlédl sdělení dovolatele, že dovolání podává i proti výroku III. napadeného rozsudku, tj. jakoby i proti jeho nákladovému výroku. Zastává však s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje. Proti tomuto výroku totiž dovolatel nikterak nebrojil, nýbrž ho napadl ryze formálně jen proto, že jde o výrok závislý. Tato skutečnost je pak zřejmá rovněž z toho, že v poměru k uvedenému výroku schází v dovolání jakékoli odůvodnění.

Z vyložených důvodů vyplývá, že dovolání je vadným podáním, a proto musí být odmítnuto ( věta první ).

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 22. března 2016

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu