Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 491/2016

30 Cdo 491/2016

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Vrchou v právní věci žalobkyně MN ENGINEERING GmbH., se sídlem Spolková republika Německo, Flőrsheim, Frankfurter Strasse 25, zastoupené JUDr. Jiřím Vlčkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Severovýchodní II/12, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42, o zaplacení částky 85.315, - EUR, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. srpna 2015, č. j. -111, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í( ):

Žalobkyně (dále též „dovolatelka“) napadla dovoláním v záhlaví označený rozsudek Městského soudu v Praze (dále již „odvolací soud“), kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. ledna 2015, č. j. -4 (jímž byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 85.315,- EUR, a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení), a rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Napadený rozsudek odvolacího soudu byl doručen (do vlastních rukou) advokátu dovolatelky (v pondělí) dne 10. září 2015, a to provozovatelem poštovních služeb, přičemž (dvouměsíční) lhůta pro podání dovolání ve smyslu jí skončila (v úterý) dne 10. listopadu 2015. Podala-li dovolatelka dovolání až (v pondělí) dne 16. listopadu 2015, učinila tak po uplynutí zákonem stanovené dvouměsíční lhůty, tedy opožděně. Okolnost, že rozsudek odvolacího soudu byl doručen advokátu dovolatelky prostřednictvím provozovatele poštovních služeb je pro závěr o opožděnosti podaného dovolání bezvýznamná. Nejvyšší soud totiž konstantně zaujímá právní názor, že účinky řádného doručení písemnosti soudem nastávají i v případě, kdy je písemnost doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a adresát tuto písemnost převezme, ač správně má být písemnost doručována do datové schránky adresáta (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2013, sp. zn. , in http//:nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že dovolatelka sama nezpochybňuje, že předmětné rozhodnutí jí bylo (prostřednictvím jejího advokáta) doručeno, respektive že si je její advokát JUDr. J. V. osobně převzal v provozovně provozovatele poštovních služeb, a že tedy měla možnost se s ním seznámit a zvolit další procesní postup, byla materiální funkce doručení, tj. možnost seznámení se s obsahem y v souzené věci naplněna (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. listopadu 2013, sp. zn. , in tamtéž).

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně – protože tak v rozporu s ustanoveními a neučinil soud prvního stupně – podle věty první (ve spojení s , ) odmítl jako opožděné.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal dovolatelku, jejíž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem (žalovaná nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem), přičemž žalovaná nedoložila výši svých hotových výdajů. Jde o paušální náhradu hotových výdajů podle , ve znění pozdějších předpisů (viz čl. II bod 1. ve spojení s čl. VI. ) ve výši 300,-Kč ( , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 30. března 2016

JUDr. Pavel V r c h a

předseda senátu