Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4458/2015

28 Cdo 4458/2015

U S N E S E N Í

a) MUDr. V. K.

,

zastoupené JUDr. Rostislavem Dolečkem, advokátem se sídlem v Praze 3, Seifertova 9,

b) M. Z.

,

c) R. Z.

, žalobci b) a c) zastoupeni JUDr. Jiřím Ondrouškem, advokátem se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 23,

d) A. I.

,

zastoupené JUDr. Janem Luhanem, advokátem se sídlem v Lysé nad Labem, Masarykova 1250/50, a

e) Svoboda Press s.r.o.

, IČO: 28214722, se sídlem v Praze 10, Sazečská 560/8, zastoupené JUDr. Františkem Zadinou, advokátem se sídlem v Praze 3, Slezská 74/856, za účasti

1)

městské části Praha – Petrovice

, se sídlem v Praze 10, Morseova 251,

2)

hlavního města Prahy

, se sídlem v Praze 1, Mariánské nám. 2/2, zastoupeného JUDr. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 18,

3) Technické správy komunikací hl. m. Prahy

, IČO: 63834197, se sídlem v Praze 5, Štefánikova 23, zastoupené JUDr. Jarmilou Cenklovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 159/6, a

4) České republiky – Státního pozemkového úřadu

se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, v řízení

o určení vlastnictví oprávněné osoby

, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně ad d) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. října 2014, č. j. -382, takto:

Dovolání

se

odmítá

.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

V záhlaví označeným rozsudkem Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. března 2014, č. j. -330 (ve znění opravného usnesení ze dne 14. dubna 2014, č. j. -351) ve výroku pod bodem I v části, kterou bylo rozhodnuto, že žalobkyně A. I. není vlastnicí pozemků parc. č. 423/112 a parc. č. 423/101 v katastrálním území P. (výrok I), zatímco v části o určení vlastnictví k pozemkům parc. č. 432/72 a 537/1, jakož i v závislých (nákladových) výrocích pod body II až VII rozsudek obvodního soudu zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil obvodnímu soudu k dalšímu řízení.

Proti shora označenému rozsudku odvolacího soudu, výroku pod bodem I, podala žalobkyně ad d) dovolání.

Dovolání není přípustné.

V posuzované věci jde o určení vlastnictví oprávněné osoby ( , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon o půdě“), v řízení dle části páté ( a násl.) (dále jen „ “), iniciovaném poté, co o věci dříve rozhodl pozemkový úřad (rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne 27. 10. 2006, č. j. PÚ 319/00/06).

Negativní výrok o vlastnictví žalobkyně ad d) k pozemkům parc. č. 423/112 a parc. č. 423/101 v katastrálním území P. (dále též jako „předmětné pozemky“) odvolací soud založil na závěru, že na pozemcích bylo zřízeno po 1. 10. 1976 sportoviště – hřiště, přičemž ohledně těchto pozemků (dříve p. č. 423) bylo vydáno rozhodnutí o umístnění stavby podle , stavebního zákona (v rámci „4. stavby sídliště H. M.“, zahrnující též stavbu tohoto veřejného hřiště; rozhodnutí z 10. 5. 1983), po předchozím souhlasu s vyjmutím pozemků ze zemědělského půdního fondu (rozhodnutí MZV ČR ze dne 1. 12. 1977).

Právní závěr odvolacího soudu – odvíjející se od takto zjištěného skutkového stavu věci – že vydání předmětných pozemků (pozemky parc. č. 423/112 a 423/101) oprávněné osobě brání překážka dle § 11 odst. 1 písm. e) zákona o půdě, odpovídá též interpretaci tohoto ustanovení v rozhodovací praxi dovolacího soudu (mající na zřeteli i smysl a účel zákona jako normy restituční, též ovšem princip proporcionality – v poměru k veřejnému zájmu v podobě zachování provozu tělovýchovného či sportovního zařízení) – srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2009, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. října 2010, sp. zn. (spolu s dalšími rozhodnutími Nejvyššího soudu dostupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu,

www.nsoud.cz

).

Z označené judikatury vyplývá, že pro účely posouzení existence překážky pro vydání pozemku podle zákona o půdě je rozhodující především naplnění podmínky skutečné existence sportovního zařízení na oprávněnou osobou požadovaném pozemku. Ustanovení obsahuje dva typy případů, kdy nelze nárokovaný pozemek oprávněné osobě vydat. V prvním případě se jedná o skutečnost, že na pozemku bylo zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení před 1. 10. 1976 a pak je překážkou pro vydání již samotná existence takového zařízení. Případ druhý zahrnuje ta tělovýchovná či sportovní zařízení zřízená až po 1. 10. 1976, kdy muselo dojít k vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu a kdy o zřízení sportovního areálu muselo být vydáno územní rozhodnutí (srov. např. i usnesení Ústavního soudu ze dne 12. července 2002, sp. zn. , veřejnosti dostupné též na internetových stránkách Ústavního soudu,

http://nalus.usoud.cz

).

Otázka, zda i přes případné vydání pozemku je možné sportovní zařízení dále využívat ke sportovním činnostem v nezměněném rozsahu, je otázkou individuálního posouzení věci. Námitky, že se odvolací soud – v případě tělovýchovného či sportovního zařízení (jakým posuzované veřejné hřiště je) zřízeného po 1. 10. 1976 – spokojil toliko s prokázáním skutečnosti o vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu, je pak očividně v rozporu se zjištěným skutkovým stavem věci (uvádí-li odvolací soud, že posuzované sportovní zařízení bylo rovněž předmětem územního rozhodnutí), jež nelze zpochybnit dovoláním (nelze-li, ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013, skutkové závěry odvolacího soudu a správnost hodnocení provedených důkazů úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V relevantní otázce hmotného práva – jak vidno shora – je tedy rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž Nejvyšší soud nemá důvod se odchýlit, čímž není naplněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání dle Jelikož napadené rozhodnutí nepatří ani do okruhu rozhodnutí vyjmenovaných v (proti nimž je dovolání bez dalšího přípustné), Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl ( věty první ).

I o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení bude soudy nižších stupňů rozhodováno v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( , a věty první ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. března 2016

Mgr. Petr Kraus

předseda senátu