Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3029/2014

29 Cdo 3029/2014-

U S N E S E N Í

Z. P.,

proti žalovaným

1) R. K.,

a

2) I. J.,

zastoupenému JUDr. Janou Mikulovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě, Hlavní třída 1023/55, PSČ 708 00, o námitkách proti směnečným platebním rozkazům, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání druhého žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. ledna 2013, č. j. -185, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. února 2011, č. j. -81, k námitkám druhého žalovaného (I. J.) ponechal v platnosti směnečné platební rozkazy ze dne 16. června 2010, č. j. -26, č. j. -25, č. j. -25 a č. j. -25, jimiž (mimo jiné) uložil druhému žalovanému zaplatit žalobci směnečné peníze v částkách dvakrát 42.000,- Kč a dvakrát 117.970,- Kč s postižními právy ze směnek a náhradu nákladů řízení.

Vrchní soud v Olomouci k odvolání druhého žalovaného rozsudkem ze dne 31. ledna 2013, č. j. -185, (mimo jiné) rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal druhý žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení , (dále jen „ “), namítaje, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že řízení před odvolacím soudem je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

V době po podání dovolání (před předložením spisu Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání) Krajský soud v Ostravě (jako insolvenční soud) usnesením ze dne 12. března 2014, č. j. -16, zjistil úpadek dlužníka (druhého žalovaného) a povolil řešení jeho úpadku oddlužením. Usnesením ze dne 1. července 2014, č. j. -7, insolvenční soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře a usnesením ze dne 7. ledna 2016, č. j. -24, insolvenční soud (mimo jiné) vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníkem (druhým žalovaným).

Jelikož proti usnesení, jímž insolvenční soud vezme na vědomí splnění oddlužení, není odvolání přípustné, přičemž právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí, zveřejněním tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (dnem 11. ledna 2014) pominuly účinky rozhodnutí o úpadku [ , o úpadku a způsobech jeho řešení ( )]; odpadla tak překážka bránící pokračování v dovolacím řízení.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Dovolání druhého žalovaného Nejvyšší soud podle ustanovení věty první , odmítl.

Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - ) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. a ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , ze dne 24. června 2014, sp. zn. , ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. a ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. ).

Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší soud doplňuje, že dovolání druhého žalovaného proti té části výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, jež se týkala směnečných platebních rozkazů, jimiž bylo druhému žalovanému uloženo zaplatit žalobci (dvakrát) částku 42.000,- Kč s postižními právy ze směnky, nebylo ani objektivně přípustné, když dotčenými směnečnými platebními rozkazy bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a nešlo ani o vztahy ze spotřebitelských smluv, pracovněprávní vztahy nebo věci uvedené v [srov. ustanovení ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta poslední ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. února 2016

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu