Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 138/2016

28 Cdo 138/2016

U S N E S E N Í

FINE CREDIT, a.s.,

J. B.,

zastoupenému JUDr. Stanislavem Hanákem, advokátem se sídlem v Třebíči, Horka-Domky, Sv. Čecha 239/1,

o zaplacení 12.360,- Kč

, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. května 2015, č. j. -161, takto:

I. Dovolání seodmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 7. června 2013, č. j. -112, ve výroku I., jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12.360,- Kč (výrok I.), zatímco ve výroku III. jej změnil tak, že žalovanému uložil nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 874,40 Kč (výrok II.); současně odmítl odvolání žalovaného proti výroku II. shora uvedeného rozsudku soudu Městského soudu v Brně (výrok III.) a žalovaného zavázal k náhradě nákladů odvolacího řízení ve výši 387,20 Kč (výrok IV.).

Proti rozsudku odvolacího soudu (výroku I.) podal žalovaný dovolání, v němž tvrdil, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vedle polemiky s právním posouzením v dovolání uplatňoval především skutkové námitky a navrhl zrušení výroku I. rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc posuzoval podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 7 a článek II bod 2 ., kterými se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „ “, a předně dospěl k závěru, že i přesto, že předmětem řízení je částka je částka nepřevyšující 50.000,- Kč, nelze dovodit jeho nepřípustnost podle , neboť vztah mezi účastníky vyplývá ze spotřebitelské smlouvy. Vzhledem k tomu však, že dovolání neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ) ve smyslu , a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, odmítl Nejvyšší soud dovolání postupem podle ustanovení , věty první,

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (dovolací důvod), je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , má dovolatel povinnost v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v považuje za splněné. Má-li být dovolání přípustné proto, že „napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena“, musí být z obsahu dovolání patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem. Má-li být dovolání přípustné proto, že „napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se při řešení této právní otázky odvolací soud odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). A konečně má-li být dovolání přípustné proto, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, jde o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu jen tehdy, je-li z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , nebo usnesení ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. – ústavní stížnost proti němu podanou odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. ).

Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání (které lze uvést toliko po dobu trvání lhůty k dovolání; věty první ) dovolatel v posuzovaném případě nedostál, neboť žádný z předpokladů přípustnosti dovolání, jež jsou uvedeny v , řádně nevymezil.

K důvodům dovolání sluší se připomenout, že jediným způsobilým dovolacím důvodem (v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. 1. 2013) je toliko nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (srov. ), jemuž nelze podřadit žalobcem vymezené důvody dovolání kritizující skutková zjištění odvolacího soudu (jejich správnost a úplnost) či postup odvolacího soudu v řízení; ke zmatečnostem a jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí, smí dovolací soud přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. ).

Za situace, kdy dovolání bylo odmítnuto, rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněno (srov. věty druhé ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. února 2016

Mgr. Petr Krauspředseda senátu