Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 800/2015

22 Cdo 800/2015

U S N E S E N Í

J. G.

P. G.

, zastoupenému Mgr. Radkem Matoulkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 147, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. října 2014, č. j. -441, takto:

I. Dovolání seodmítá.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na náhradě nákladů dovolacího řízení 7 610 Kč, k rukám zástupce žalobkyně JUDr. Vladimíra Beka.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Náchodě (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. prosince 2010, č. j. -341, z věcí patřících do společného jmění účastníků přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně a žalovaného blíže specifikované movité věci a do výlučného vlastnictví žalovaného rodinný dům č. p., postavený na pozemku parc. č. st. 86 v k. ú. P. n. M. (výrok I.). Žalovanému uložil povinnost zaplatit dluh vůči Českomoravské stavební spořitelně, a. s. na meziúvěrovém účtu č. 4453097704/7960, ke dni zániku společného jmění manželů ve výši 219.838,10 Kč, a dluh vůči Komerční bance, a. s. z nesplaceného úvěru reg. č. 0550305240008, ke dni zániku společného jmění manželů ve výši 986.428,03 Kč (výrok II.). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení a o povinnosti každého z účastníků zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu znalečného ve výši 300,- Kč (výroky III. a IV.).

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 23. října 2014, č. j. -441, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že z věcí patřících do společného jmění účastníků přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně a žalovaného blíže specifikované movité věci a do výlučného vlastnictví žalovaného rodinný dům č. p., postavený na pozemku parc. č. st. 86 v k. ú. P. n. M. Žalovanému uložil povinnost zaplatit dluh vůči Českomoravské stavební spořitelně, a. s. na meziúvěrovém účtu č. 4453097704/7960, ke dni zániku společného jmění manželů ve výši 219 838,10 Kč, a dluh vůči Komerční bance, a. s. z nesplaceného úvěru reg. č. 0550305240008, ke dni zániku společného jmění manželů ve výši 986 428,03 Kč. Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 779 042 Kč na vypořádací podíl (vše výrok I. rozsudku odvolacího soudu). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a uložil žalovanému povinnost nahradit náklady řízení státu (výrok III.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o a v němž uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci dle Podle dovolatele se odvolací soud „důkazy a okolnostmi nezabýval, ale učinil z důkazů provedených prvoinstančním soudem nesprávný právní názor“. Proto navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobkyně považuje dovolání za nepřípustné a navrhuje jeho odmítnutí.

Obsah rozhodnutí obou stupňů i obsah dovolání a vyjádření jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovolání není přípustné.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části [k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sp. zn. (uveřejněné na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz)].

V dovolání není vůbec uvedeno, v čem žalovaný spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Dovolatel nevymezuje ani žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která by založila přípustnost dovolání ve smyslu Již z tohoto důvodu nebylo možné dovolání vyhovět ( a ).

V podstatné části dovolání žalovaný podrobuje kritice hodnocení důkazů a skutková zjištění, z nichž nalézací soudy při svém rozhodování vycházely. K tomu dovolací soud poznamenává, že od 1. ledna 2013 nelze v dovolání úspěšně zpochybnit skutková zjištění odvolacího soudu; dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2014, sp. zn. , uveřejněné na webových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz).

Vzhledem k tomu Nejvyšší soud dovolání podle věty první odmítl.

V souladu s věty druhé rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto usnesením, může se žalobkyně domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

V Brně dne 23. února 2016

Mgr. David Havlík

předseda senátu