Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3399/2015

32 Cdo 3399/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Marka Doležala ve věci žalobkyně Nova internet a. s., se sídlem v Ostravě – Třebovicích, Zemědělská 5295/6, PSČ 722 00, identifikační číslo osoby 28652517, zastoupené Mgr. Jiřím Kaniou, advokátem se sídlem v Opavě – Předměstí, Sadová 171/40, PSČ 746 01, proti žalovanému V. K., podnikateli se sídlem v Ostrově, Jungmannova 1048, PSČ 363 01, identifikační číslo osoby 62645919, zastoupenému JUDr. Karlem Krejzou, advokátem se sídlem v Ostrově, Hlavní třída 716, PSČ 363 01, o zaplacení částky 14 557,07 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 8. dubna 2015, č. j. -104, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Karlových Varech rozsudkem ze dne 24. září 2014, č. j. -65, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 14 557,07 Kč se 7,5% úrokem z prodlení ročně z částky 11 912,50 Kč od 22. června 2013 do zaplacení, a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 7 701,95 Kč.

Krajský soud v Plzni v průběhu odvolacího řízení, zahájeného 3. listopadu 2014, v záhlaví označeným usnesením nevyhověl návrhu žalobkyně podanému 8. března 2015, aby do řízení na její místo vstoupila společnost Drápal servis s. r. o., nyní (po změnách zapsaných do obchodního rejstříku 31. března 2015) Intermediary company s. r. o., se sídlem v Bruntále, Zahradní 1455/1, PSČ 792 01, identifikační číslo osoby 28584791 (dále též jen „společnost“ či „postupník“).

Odvolací soud konstatoval, že žalobkyně předložila smlouvu o postoupení předmětné pohledávky, uzavřenou dne 20. ledna 2015, a postupník se svým vstupem do řízení souhlasí, jsou tak splněny formální předpoklady procesního nástupnictví. S odkazem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu se však zabýval též otázkou, zda se nejedná o zneužití právní úpravy. Zdůraznil, že k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky došlo v situaci, kdy žalobkyně nebyla v řízení před soudem prvního stupně úspěšná a vznikla jí povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 7 701,95 Kč. Obchodní podíl ve výši 100 % ve společnosti byl pouhých pět dnů před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky převeden na spolek J. R. Ewing a jednatelem společnosti se stal P. V. Společnost nikdy nezakládala do sbírky listin účetní závěrky, od roku 2009 nezakládala do sbírky listin ani jiné dokumenty. Není ani zřejmé, že k převodu obchodního podílu došlo za úplatu, a že tedy obchodní podíl má nějakou hodnotu. P. V. je jednatelem ve třech společnostech, které byly zrušeny rozhodnutím soudu z toho důvodu, že byly nekontaktní a neměly skutečné sídlo na adrese zapsané ve veřejném rejstříku. Ve všech společnostech se stal společníkem spolek a společnosti nezakládaly do sbírky listin účetní závěrky. Stejně tak v dalších společnostech, kde je P. V. statutárním orgánem, byly podíly převedeny na spolky a společnosti nezaložily do sbírky listin účetní závěrky za rok 2013. Ve všech společnostech je předmět činnosti zúžen na výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. K dotazu ohledně pochybností o solventnosti postupníka pro případ uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení pak žalobkyně odvolacímu soudu nesdělila žádné relevantní skutečnosti.

Z těchto poznatků odvolací soud dovodil, že jsou zde nevyjasněné pochybnosti o solventnosti postupníka a nabízí se záměr žalobkyně znemožnit v případě neúspěchu v odvolacím řízení povinnost úhrady nákladů řízení ve věci úspěšnému žalovanému pro nedobytnost pohledávky. Podle jeho názoru jde vzhledem k absenci dokumentů ve sbírce listin i absenci tvrzení a důkazů ze strany žalobkyně o zcela netransparentní činnost společnosti bez náhledu do výsledku jejího hospodaření. Odvolací soud též akcentoval, že k postoupení pohledávky došlo až v průběhu odvolacího řízení, těsně po převodu obchodního podílu na spolek J.R. Ewing a jmenování P. V. jednatelem. Usoudil, že z uvedených skutečností vyplývá „pochybnost o seriózním úmyslu žalobkyně vedoucí k záměru zbavit se v případě neúspěchu ve věci povinnosti k úhradě nákladů“; ty by měl hradit postupník, jehož majetkové poměry nejsou známy, a pohledávka by se stala nedobytnou. Odvolací soud uzavřel, že postupní smlouvu považuje za skutečnost, která si nezaslouží právní ochrany, protože jde o zneužití procesního institutu nástupnictví.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Co do jeho přípustnosti odkazuje na a namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatelka vytýká odvolacímu soudu, že vycházel z nepodložených, ryze spekulativních úvah. Vyjádřené pochybnosti o jejím seriózním úmyslu má za irelevantní. Navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu změnil tak, že návrhu žalobkyně na vstup společnosti Intermediary company s. r. o. na místo žalobkyně vyhoví.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené v oprávněnou osobou při splnění podmínek povinného zastoupení ( , 4 ) Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným podle ustanovení

Dovolání je téždůvodné.

Podle má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje (odstavec 2 věta první).

Ustanovení stanoví, že v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob a aby práv nebylo zneužíváno na úkor těchto osob.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. října 2011, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož nelze vyloučit, že soud může ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu dle (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení Takový postup by byl namístě např. tehdy, jestliže podle toho, co v řízení vyšlo najevo, lze s jistotou prohlásit, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí dle je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. Prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, k takovému kroku nepostačuje (nejistota o poctivosti pohnutek, jež účastníka vedly k postoupení soudně vymáhané pohledávky, k tak zásadnímu odepření procesní ochrany vést nemůže).

Toliko samotné pochybnosti o poctivosti pohnutek žalobkyně, na nichž odvolací soud založil napadené rozhodnutí (srov. úsudek o nabízejícím se záměru žalobkyně, resp. vyjádřené pochybnosti o serióznosti jejího úmyslu), předpokladům vytýčeným judikaturou neodpovídají. Nejvyšší soud zřetelně akcentoval, že k tak zásadnímu odepření procesní ochrany, jakým je zamítnutí návrhu podle za použití , se vyžaduje jistota v otázce pohnutek žalobce.

Odvolací soud si pro posouzení poctivosti pohnutek žalobkyně shromáždil poměrně bohatý podklad. Z něho pak bylo třeba učinit zcela jednoznačné závěry. Buď zjištěné okolnosti umožňují s jistotou dovodit, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí dle je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšné žalobkyni nedobytnou, anebo takový závěr spolehlivě učinit neumožňují. Pouze v případě první z uvedených variant lze návrh podle zamítnout prostřednictvím aplikace

Protože usnesení odvolacího soudu není z uvedených důvodů správné a nejsou podmínky pro jeho změnu [srov. ], Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ( věta první ), toto rozhodnutí zrušil ( ) a věc podle věty první vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný ( , část věty za středníkem, ve spojení s ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnou soudy v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( věta druhá, , část věty před středníkem, ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. února 2016

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu