Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3443/2015

28 Cdo 3443/2015

U S N E S E N Í

V. R.

1)

E. E.

, a

2)

Z. Ch.

, zastoupeným Mgr. Ladou Behenskou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Mánesova 19,

o zaplacení

566.186,- Kč s příslušenstvím

, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. května 2014, č. j. -282, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobkyně

je povinna zaplatit

žalovaným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 20.845,88 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokátky Mgr. Lady Behenské.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 12. 10. 2012, č. j. -207, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení částky 566.186,- Kč s příslušenstvím (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.).

K odvolání žalobkyně přezkoumal uvedené rozhodnutí Městský soud v Praze, jenž je rozsudkem ze dne 28. 5. 2014, č. j. -282, v zamítavém výroku o věci samé potvrdil, výrok o nákladech řízení změnil tak, že částka přiznaná žalovaným činí 157.251,60 Kč, ve zbytku jej stejně jako výrok o nákladech řízení státu potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež považuje za přípustné ve smyslu a , (dále jen „ “). Namítá špatné posouzení pro spor zásadní otázky – zaplacení kupní ceny. Považuje rovněž za chybné hodnocení důkazů, tak jak bylo provedeno soudy obou stupňů a nesouhlasí s jejich skutkovými závěry. Skutkový stav pak v dovolání dále rozvádí a zdůrazňuje existenci kvitance v předmětné kupní smlouvě, jež je dle ní klíčová. Žalobkyně má za to, že unesla důkazní břemeno, a splnila tak svou důkazní povinnost, pročež navrhuje změnu napadeného rozhodnutí tak, že se mění rozsudek soudu prvního stupně ve smyslu vyhovění žalobě.

K dovolání se vyjádřily žalované, které je navrhly odmítnout, neboť v něm žalobkyně napadá toliko skutková zjištění soudů nižších stupňů a fakticky nevymezuje žádný z předpokladů přípustnosti, jež uvádí právní předpis.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013, které je podle čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dle čl. II bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozhodující pro dovolací přezkum.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a zastoupenou podle , se zabýval jeho přípustností.

Dle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu je napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem je spatřováno splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá. Jediným možným důvodem dovolání je dle nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, přičemž je nezbytné uvést, jaké právní posouzení dovolatel pokládá za nesprávné, a zároveň konkrétně vyložit, v čem jeho nesprávnost spočívá ( ). Vymezení důvodu dovolání a uvedení konkrétních skutečností, z nichž je možno dovozovat splnění předpokladů přípustnosti, jsou obligatorními náležitostmi dovolání, při jejichž absenci nelze dovolání projednat.

V předmětné věci dovolací soud nemůže dospět k jinému závěru, než že podané dovolání těmto zákonným požadavkům nedostojí, neboť pouhou citaci ustanovení bez vylíčení, které z hledisek přípustnosti je dle dovolatelova názoru naplněno, nelze mít za způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení a k projednání dovolání nepostačuje (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. ). V dovolání rovněž absentuje dovolací důvod, za nějž nelze považovat polemiku se skutkovými závěry soudů či rozporování provedeného dokazování a hodnocení důkazů soudy obou stupňů (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2015, sp. zn. ).

Vzhledem k tomu, že dovolání trpí vadami, které nebyly odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. ), nemohl je Nejvyšší soud projednat věcně a dovolání muselo být ve smyslu , věty první, odmítnuto.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , , části věty před středníkem, a s tím, že v dovolacím řízení vznikly žalovaným v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady, které Nejvyšší soud s ohledem na zrušení s účinností od 7. 5. 2013 nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , publikovaným pod č. 116/2013 Sb., stanovil dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). K tomu srovnej více rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. . Dle , bodu 6 a činí sazba odměny za jeden úkon právní služby (sepsání vyjádření k dovolání) 16.928,- Kč, společně s paušální náhradou výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč podle ustanovení a navýšením o 21 % DPH dle mají tedy žalované právo na náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 20.845,88 Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. února 2016

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu