Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 ICdo 55/2015

22 ICdo 55/2015

U S N E S E N Í

GE Money Leasing, s. r. o.

, se sídlem v Brně, Holandská 1006/10, identifikační číslo osoby 60751606, zastoupené Mgr. Radanou Halškovou, advokátkou se sídlem v Brně, Údolní 406/48, proti žalovanému

Ing. V. N.

, zastoupenému Mgr. Martinem Seberou, advokátem se sídlem v Plzni, Bezručova 153/9, jako insolvenčnímu správci dlužnice BPS Poběžovice s. r. o., o vyloučení věci z majetkové podstaty, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice

BPS Poběžovice s. r. o

., se sídlem v Poběžovicích, Hostouňská 45, identifikační číslo osoby 25208616, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. dubna 2015, č. j. 122 Icm 2373/2011, -326 ( ), takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 1. dubna 2015, č. j. 122 Icm 2373/2011, -326 ( ), potvrdil rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 25. dubna 2014, č. j. 122 Icm 2373/2011-287, kterým krajský soud zamítl žalobu na vyloučení Stacionární míchárny TRIOLIET SOLOMIX 3 4600 STAT (PN 14479-06) z majetkové podstaty dlužnice BPS Poběžovice, s. r. o.

Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze podala žalobkyně dovolání.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů jsou účastníkům známy, stejně jako obsah dovolání. Dovolací soud na ně proto s ohledem na , ve znění pozdějších předpisů (dále „ “), odkazuje.

Přípustnost dovolání spatřuje dovolatelka podle v tom, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od rozhodnutí ze dne 8. října 2003, sp. zn. , a to tím, že nesprávně posoudil okamžik, kdy se samostatná věc může stát součástí věci jiné.

Dovolatelka podává dovolání podle z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Soud prvního stupně i odvolací soud podle ní nesprávně vyložily zmíněné rozhodnutí, podle kterého nelze uložit povinnost vydat věc, která se stala součástí věci hlavní, jestliže by se tím věc hlavní funkčně znehodnotila. Ačkoli v řízení vyšlo najevo, že se míchárna měla stát neoddělitelnou součástí bioplynové stanice, nebyla bioplynová stanice nikdy funkční. Odejmutím míchárny by proto ve smyslu odkazované judikatury nemohlo dojít k funkčnímu znehodnocení bioplynové stanice, z čehož plyne, že míchárna není její součástí. Z toho důvodu dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud vyloučil míchárnu z majetkové podstaty dlužnice, případně aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Dovolání je nepřípustné.

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ). Dovolání lze podat jen z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). V dané věci nebyly podmínky tohoto ustanovení naplněny; rozhodnutí je v souladu s judikaturou dovolacího soudu a není důvod pro to, aby právní otázka byla řešena jinak.

Skutkové námitky nejsou od 1. 1. 2013 v dovolacím řízení přípustné. „Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013 úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem“ (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2013, sp. zn. ).

Dovolání spočívá v polemice se závěrem, že sporná věc (míchárna) se stala (podle zjištění soudu prvního stupně neoddělitelnou) součástí věci hlavní (bioplynové stanice) a že tak pozbyla charakter samostatné věci. Dovolací soud opětovně konstatoval, že posouzení toho, zda jde o samostatnou věc či o její součást, vyplývá z úvahy soudu, která vychází z kritérií uvedených v zákoně. Dovolací soud tak může úvahu soudů přezkoumávat jen z toho hlediska, zda v nalézacím řízení byla vzata do úvahy všechna zákonná kritéria a zda nejde o úvahu zjevně nepřiměřenou (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. října 2009, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2008, sp. zn. , publikované, stejně jako další uváděná rozhodnutí dovolacího soudu, na

www.nsoud.cz

). Námitky proti skutkovým závěrům, které soud učinil na základě znaleckého posudku, jsou v dovolacím řízení nepřípustné.

Dovolací soud souhlasí s dovolatelkou, že se míchárna nemohla stát součástí bioplynové stanice dříve, než se bioplynová stanice stala samostatným předmětem práva. Neakceptuje však úvahu dovolatelky, že stavba nemůže být samostatným předmětem práv dříve, než se stane funkční. K okamžiku vzniku stavby pro účely soukromého práva odkazuje dovolací soud na ustálenou rozhodovací praxi, která jednoznačně připouští, že stavba může být samostatným předmětem práva i dříve, než se stane „funkční“ (např. usnesení ze dne 26. září 2007, sp. zn. , rozsudek ze dne 20. června 2005, sp. zn. , a další). Rozhodující je, že může být předmětem právních vztahů; přitom je jasné, že i rozestavěnou bioplynovou stanici lze např. prodat. I nezkolaudovaná a dosud nefunkční stavba bioplynové stanice tak může být samostatným předmětem právních vztahů a mít své součásti. Úvahu nalézacích soudů proto dovolací soud neshledal zjevně nepřiměřenou, ani rozpornou se svou ustálenou rozhodovací praxí.

Nepřípustné dovolání dovolací soud podle odmítl.

V souladu s ustanovením větou druhou rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. prosince 2015

JUDr. Jiří Spáčil, CSc. předseda senátu