Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4710/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné MINING SERVICE LLC., se sídlem 3411 Silverside Road, Wilmington, County of New Castle, 19810 Delaware, Spojené státy americké, registrační číslo 4734220, zastoupené Mgr. Janem Lehovcem, advokátem se sídlem v Praze 1, Dlážděná 1586/4, proti povinnému Ing. M. K., K., za účasti manželky povinného R. K., K., zastoupené Mgr. Lukášem Krumplem, advokátem se sídlem v Praze, Panská 1, pro 1 000 000 Kč s příslušenstvím, o návrhu manželky povinného na částečné zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2014, č. j. -58, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Kolíně usnesením ze dne 2. 9. 2014, č. j. -37, na návrh manželky povinného částečně zastavil exekuci ve vztahu k exekučnímu příkazu ze dne 27. 6. 2014, č. j. 131 EX 3830/11-94, kterým pověřený soudní exekutor Mgr. Petr Polanský, Exekutorský úřad Liberec, rozhodl o provedení nařízené exekuce přikázáním pohledávky z účtu manželky povinného.

Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Uvedl, že podle účinného od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 lze výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžníhou nařídit tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů. Podle přechodných ustanovení , kterým byl novelizován, a to článku II bod 1., se řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Novelizované ustanovení nelze tudíž použít na exekuce zahájené do 31. 12. 2012. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětná exekuce byla zahájena podáním exekučního návrhu dne 30. 8. 2011, dospěl odvolací soud k závěru, že soudní exekutor nepostupoval správně, pokud vydal exekuční příkaz přikázáním pohledávky z účtu manželky povinného, a proto rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, jež má za přípustné podle ustanovení , neboť závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to, zda v exekučním řízení zahájeném před 1. 1. 2013 může soudní exekutor s odkazem na přechodné ustanovení obsažené v čl. LII odst. 2 vydat exekuční příkaz, kterým podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 provede exekuci postižením účtu manžela povinného. Oprávněná je přesvědčena, že zmiňované přechodné ustanovení umožňuje, aby soudní exekutor vydal exekuční příkaz přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného i v exekučním řízení zahájeném před 1. 1. 2013. Domnívá se, že podle přechodného ustanovení se musí exekuční příkaz vydaný po 1. 1. 2014 řídit novelizovanou úpravou obsaženou nejen v exekučním řádu, ale i v , resp. že veškeré podmínky pro vydání exekučních příkazů, včetně podmínek pro to, co jimi může být postiženo, se řídí novelizovanou právní úpravou včetně novelizovaného znění ustanovení Závěrem navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 a dále část první čl. II bod 2 ), dále jen „“.

Otázkou, zda v exekučním řízení zahájeném před 1. 1. 2013 může soudní exekutor s odkazem na přechodné ustanovení obsažené v čl. LII odst. 2 vydat exekuční příkaz, kterým podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 povede exekuci postižením účtu manžela povinného, se již Nejvyšší soud zabýval v usnesení ze dne 23. dubna 2015, sp. zn. , v němž uzavřel, že bylo-li exekuční řízení zahájeno před 1. 1. 2013, nelze vzhledem k čl. II bodu 1. a čl. IV bodu 1. přechodných ustanovení nařídit exekučním příkazem provedení exekuce pro peněžitou pohledávku vůči povinnému k vydobytí závazku, který patří do společného jmění manželů, přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného; na tom nic nemění ani čl. LII odst. 2 přechodných ustanovení

Nad rámec uvedeného Nejvyšší soud dodává, že ustanovení čl. LII odst. 2 , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 31. března 2015, , zrušeno dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů (14. května 2015).

Dovolání oprávněné není přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu se shora uvedenou rozhodovací praxí soudu dovolacího a není důvodu se od ní odchýlit. Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. prosince 2015

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu