Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 5480/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci navrhovatele P. K., zastoupeného JUDr. Petrem Jonášem, advokátem, se sídlem v Jesenici, Svornosti 172, PSČ 252 42, za účasti 1) Bytového družstva Koněvova 142, se sídlem v Praze 3, Koněvova 1603/142, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 27886107, zastoupeného JUDr. Jiřím Obršlíkem, advokátem, se sídlem v Berouně, Havlíčkova 1735, PSČ 266 01, a 2) Ing. D. J., zastoupeného JUDr. Petrem Jonášem, advokátem, se sídlem v Jesenici, Svornosti 172, PSČ 252 42, o určení členství v družstvu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání Bytového družstva Koněvova 142 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. června 2015, č. j. -117, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. dubna 2011, č. j. -25, určil, že navrhovatel je členem Bytového družstva Koněvova 142 (dále jen „družstvo“) s členským podílem (členskými právy a povinnostmi), se kterým je spojeno právo nájmu družstevního bytu blíže specifikovaného ve výroku (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

K odvolání družstva Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením připustil změnu návrhu, dle níž se navrhovatel nadále domáhá určení, že byl členem družstva k 25. červnu 2013 (první výrok), změnil část výroku I. usnesení soudu prvního stupně tak, že určil, že navrhovatel byl k uvedenému datu členem družstva (druhý výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů a řízení dovolacího (třetí výrok).

Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, když usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. října 2012, č. j. -50, Nejvyšší soud usnesením ze dne 17. dubna 2014, č. j. -91, k dovolání navrhovatele zrušil v části, jíž byl zamítnut návrh na určení, že navrhovatel je členem družstva, a v části o nákladech řízení a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Družstvo podalo proti usnesení odvolacího soudu dovolání, které předseda senátu Nejvyššího soudu v souladu s , (dále jen „“), odmítl podle věty první , neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dle pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel označil rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, vymezil rozsah, v němž je napadá, popsal důvody dovolání a formuloval dovolací návrh, k předpokladům přípustnosti dovolání se však v dovolání nikterak nevyjádřil.

K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen „R 4/2014“.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), byl dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné a blíže je specifikovat, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části.

V podrobnostech viz např. v R 4/2014 citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , nebo ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách; srov. i důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. (jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , přitakávaje pod bodem 14 odůvodnění závěru Nejvyššího soudu o důvodech odmítnutí dovolání), usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2014, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Ústavního soudu.

Uvedeným požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatel v dovolání (posouzeném z obsahového hlediska i v jiných jeho částech) v projednávané věci nedostál.

Jen pro úplnost a bez vlivu na výsledek dovolacího řízení Nejvyšší soud dodává, že závěr odvolacího soudu, podle něhož členství v družstvu může zaniknout jen způsobem stanoveným zákonem, je plně v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. až , obchodního zákoníku, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. října 2006, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 70/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. září 2014, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. ledna 2015, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. ledna 2016

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu