Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2896/2015

26 Cdo 2896/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v právní věci žalobce Společenství vlastníků jednotek v domě č.p. 300, 301, 302 ulice Hornická, Stráž pod Ralskem, se sídlem ve Stráži pod Ralskem, Hornická 300, 301, 302, IČO 25429027, zastoupeného JUDr. Petrem Novákem, advokátem se sídlem v Polevsku 183, proti žalovaným 1) J. Š., 2) L. Š., oběma L., zastoupeným Mgr. Michalem Vogelem, advokátem se sídlem v Liberci, Sokolovské nám. 312/1, o zaplacení částky 51.126 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. února 2015, č. j. -171, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Liberci rozsudkem ze dne 21. 3. 2014, č. j. -136, uložil žalovaným zaplatit žalobci částku 51.126 Kč s příslušenstvím (výrok I.), zamítl žalobu v části, kde se žalobce domáhal zaplacení částky 14.021 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.). Částka 51.126 Kč sestávala z částky 17.448 Kč, představující nárok na zaplacení příspěvku na výdaje spojené se správou domu a na opravy, rekonstrukce a modernizace domu spolu se zálohou na úhradu služeb za měsíce červenec a srpen 2011, a z částky 33.678 Kč, jež byla přiznána jako nedoplatek vyúčtování za rok 2010.

K odvolání žalovaných proti vyhovujícímu výroku a proti výroku o nákladech řízení odvolací soud rozsudkem ze dne 23. 2. 2015, č. j. -171, rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Dovolání žalovaných proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud České republiky projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 – dále jen „ “ (viz čl. II bod 2. ).

Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu se řídí ustanovením , avšak podle není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, o pracovněprávní vztahy nebo o věci uvedené v (o takové vztahy či věci v projednávaném případě nejde); k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Vzhledem k tomu, že rozsudkem odvolacího soudu bylo rozhodnuto o dvou samostatných nárocích se samostatným skutkovým základem (o nároku na zaplacení příspěvku na výdaje spojené se správou domu a na opravy, rekonstrukce a modernizace domu spolu se zálohou na úhradu služeb za měsíce červenec a srpen 2011 v částce 17.448 Kč a o nároku na zaplacení nedoplatku vyúčtování za rok 2010 v částce 33.678 Kč), posuzoval dovolací soud u každého z těchto nároků přípustnost dovolání samostatně, a to bez ohledu na to, že byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 15. 6. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod č. 9/2000 časopisu Soudní judikatura). Protože žádný z uvedených nároků nepřevyšuje 50.000 Kč (k příslušenství pohledávky se nepřihlíží), nelze přípustnost dovolání opřít o ustanovení , neboť ustanovení to výslovně vylučuje.

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení odmítl jako nepřípustné.

O návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí ( ), který neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. prosince 2015

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu