Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1775/2015

29 Cdo 1775/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně M. Z., , zastoupené JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Třebíči, Bráfova třída 770/52, PSČ 674 01, proti žalovanému P. H., zastoupenému JUDr. Vlastimilem Vondráčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, V Jámě 699/5, PSČ 110 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. prosince 2014, č. j. -219, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. března 2014, č. j. -141, zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 23. ledna 2012, č. j. -32, jímž původně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 8.000.000 Kč s 6% úrokem od 25. listopadu 2009 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 26.666 Kč a náklady řízení, (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů námitkového řízení (výrok II.), o odměně znalce za doplnění znaleckého posudku (výrok III.) a o nákladech řízení státu (výrok IV.).

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobkyně potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. a změnil jej ve výroku IV. (první výrok). Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení , (dále jen „ “), Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení a 2

Učinil tak proto, že dovolatelka mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu

Takovou otázku přitom nezahrnuje ani argumentace dovolatelky, podle níž soudy obou stupňů „ignorovaly“ tvrzení žalobkyně [jímž reagovala na závěry plynoucí ze znaleckého posudku zpracovaného znalcem z oboru kriminalistika - technická expertiza písemností RNDr. Miloslavem Musilem, podle kterých směnka, jejíhož zaplacení se žalobkyně v dané věci domáhala, je v celém svém rozsahu jen kopií (nikoli originálem) směnečné y], že k záměně směnky (k nahrazení jejího originálu kopií) došlo až v průběhu řízení. Jejím prostřednictvím dovolatelka (posuzováno z obsahového hlediska) poukazuje na údajnou vadu řízení. Uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení , aniž by otevírala jakoukoliv otázku hmotného či procesního práva, na jejímž vyřešení by napadené rozhodnutí záviselo a jež by splňovala předpoklady vymezené

Ostatně řízení tvrzenou vadou ani netrpí, když z odůvodnění rozsudků soudů obou stupňů je zřejmé, že soudy při posuzování důvodnosti námitek, jimiž se žalovaný bránil povinnosti uložené mu směnečným platebním rozkazem, výše uvedenou výhradu žalobkyně nepominuly (uvedenou námitku žalobkyně měly soudy obou stupňů se zřetelem k obsahu spisu za neopodstatněnou).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a vznikla jí tak povinnost hradit žalovanému jeho náklady řízení. Ty v daném případě sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 3. dubna 2015), která podle ustanovení bodu 6., a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), činí částku 40.420 Kč, a dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč ( advokátního tarifu). Celkem činí přiznaná náhrada nákladů dovolacího řízení částku 40.720 Kč.

K určení výše odměny za zastupování advokátem podle advokátního tarifu srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 29. listopadu 2015

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu