Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3440/2015

26 Cdo 3440/2015

U S N E S E N Í

, se sídlem v Brně, Dominikánská 2, proti žalované

I. S.

, zastoupené JUDr. Ivo Panákem, advokátem se sídlem v Brně – Veveří, Kounicova 284/39, o vyklizení bytu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. října 2014, č. j. -94, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Městský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 25. října 2012, č. j. -34, vyhověl žalobě a uložil žalované povinnost vyklidit tam specifikovaný byt (dále jen „byt“)

„do šesti měsíců od právní moci rozsudku, a to ve lhůtě patnácti dnů po zajištění přístřeší“

(výrok I.). Současně rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.).

K odvolání žalované Krajský soud v Brně jako soud odvolací rozsudkem ze dne 15. října 2014, č. j. -94, citovaný rozsudek soudu prvního stupně změnil ve vyhovujícím výroku I. jen tak, že žalovaná je povinna byt vyklidit do patnácti dnů od zajištění přístřeší; v nákladovém výroku II. ho potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Dovolání žalované (dovolatelky) proti rozsudku odvolacího soudu, k němuž se žalobkyně písemně vyjádřila, není přípustné podle ( , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII / – dále opět jen „ “), neboť otázka, zda lze přezkoumávat platnost výpovědi z nájmu bytu až v řízení o vyklizení bytu vedeném na základě pronajímatelovy žaloby podané poté, co nájemci marně uplynula lhůta k podání žaloby na určení neplatnosti výpovědi stanovená v obč. zák. ( , , v daném případě ve znění účinném do 31. října 2011 – dále jen „obč. zák.“), byla již v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena.

Při posuzování dovolacích námitek vztahujících se k posouzení dovolatelkou nastolené právní otázky dovolací soud vycházel z dosavadních právních předpisů ( věta první za středníkem , ).

Nejvyšší soud České republiky již v rozsudku ze dne 13. srpna 2008, sp. zn. , dovodil, že šedesátidenní lhůta podle § 711 odst. 5 obč. zák. je lhůta hmotněprávní prekluzivní; nepodá-li proto nájemce žalobu podle § 711 odst. 5 obč. zák. v tam uvedené prekluzivní lhůtě, je povinen byt – po skončení nájemního poměru uplynutím výpovědní lhůty (§ 711 odst. 2 obč. zák.) – vyklidit. K neplatnosti výpovědi z nájmu bytu nelze přihlížet až v řízení o vyklizení bytu vedeném na základě žaloby pronajímatele v případech, kdy nájemce, ač povinen, byt nevyklidil. V tomto ohledu je soudní praxe ustálena, o čemž svědčí i navazující rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. rozsudky z 10. června 2009, sp. zn. , z 28. dubna 2011, sp. zn. , a z 2. května 2013, sp. zn. , a dále rovněž usnesení ze 17. dubna 2014, sp. zn. , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud České republiky odmítl usnesením z 12. srpna 2014, sp. zn. . V soudní praxi není pochyb ani o tom, že pokud nájemce po zániku nájemního vztahu k bytu (resp. po právní moci rozsudku, jímž byla zamítnuta jeho žaloba na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu) byt nevyklidí, nezbývá pronajímateli než domáhat se jeho vyklizení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 5. srpna 2010, sp. zn. ). Uvedené právní závěry dovolací soud sdílí též v poměrech souzené věci a neodchyluje se od nich ani přes v tomto směru uplatněné dovolací námitky. Zastává přitom názor, že se navíc ani nikterak neprotiví závěrům vysloveným v rozsudku Nejvyššího soudu z 15. prosince 2004, sp. zn. , uveřejněném pod č. 30/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jak chybně uvažovala dovolatelka. Zásada, že absolutní neplatnost právního úkonu působí přímo ze zákona (ex lege) a od počátku (ex tunc) a soud k ní přihlíží i bez návrhu (tj. z úřední povinnosti), totiž nebrání zákonodárci, aby posouzení otázky (ne)platnosti určitého právního úkonu vyhradil samostatnému řízení a tím vyloučil, aby dotčenou otázku mohl soud řešit v jiném řízení byť jako otázku předběžnou. O tom, že takové (nebo přinejmenším obdobné) případy existují (jsou možné), třebaže nejsou příliš četné, vypovídá nejen shora uvedená judikatura, ale např. i rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 40/1969, 5/2000, 51/2002, 53/2006, 10/2007 a 58/2012.

Jestliže tedy odvolací soud na základě zjištěného skutkového stavu dovodil, že v daném řízení o vyklizení bytu (vedeném na základě žaloby pronajímatele podané po marném uplynutí lhůty k podání žaloby na určení neplatnosti výpovědi stanovené v § 711 odst. 5 obč. zák.) se již dovolatelka nemůže úspěšně dovolat neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, neodchýlil se od citované judikatury; jeho rozhodnutí je naopak výrazem standardní soudní praxe, od níž není důvod se odchýlit ani v poměrech projednávané věci.

S přihlédnutím k uvedenému lze uzavřít, že dovolání není přípustné podle , a proto je dovolací soud podle odmítl – se souhlasem všech členů senátu ( ) – pro nepřípustnost.

Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 18. listopadu 2015

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu