Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4474/2015

29 Cdo 4474/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobkyně JUDr. M. K., zastoupené JUDr. Michalem Šteklem, advokátem, se sídlem v Plzni, náměstí Republiky 204/30, PSČ 301 00, proti žalovaným 1) P. H., zastoupenému JUDr. Lubošem Rábem, advokátem, se sídlem v Plzni, Radyňská 479/5, PSČ 326 00 a 2) J. Š., zastoupenému opatrovníkem Mgr. Lubomírem Tolarem, advokátem, se sídlem v Plzni, Lochotínská 1108/18, PSČ 301 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalovaného P. H. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. února 2015, č. j. -264, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný P. H.

je povinen

zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 14.640,- Kč, do tří od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 10. února 2015, č. j. -264, potvrdil ve vztahu k druhému žalovanému rozsudek ze dne 3. dubna 2013, č. j. -126, jímž (mimo jiné) Krajský soud v Plzni ponechal vůči druhému a třetímu žalovaným v plném rozsahu v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 1. září 2011, č. j. -19, ve znění usnesení ze dne 3. dubna 2013, č. j. -131, kterým uložil žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 1.500.000,- Kč s 6% úrokem z částky 3.000.000,- Kč od 19. ledna 2009 do 8. června 2011 a z částky 1.500.000,- Kč od 9. června 2011 do zaplacení, směnečnou odměnu 5.000,- Kč a náhradu nákladů řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal P. H. (dále jen „žalovaný“) dovolání, v němž především namítá, že mu „byla odňata možnost osobně se účastnit jednání u soudu“. Současně upozorňuje, že žaloba byla podána proti třem subjektům, přičemž o námitkách nemohlo být rozhodováno samostatně; pokud by soud shledal důvodnými námitky jednoho ze žalovaných, „týkalo by se to i ostatních žalovaných“.

Žalobkyně považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Dovolání žalovaného Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení věty první

Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - ) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. a ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. , ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. , ze dne 24. června 2014, sp. zn. a ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. a ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. ).

Nad rámec shora uvedeného, Nejvyšší soud doplňuje, že argumentem, podle něhož mu nebylo umožněno účastnit se osobně jednání soudu, dovolatel uplatňuje (jen) tzv. zmatečnostní vadu řízení ve smyslu ustanovení , která ale způsobilým dovolacím důvodem (srov. ustanovení ) není (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalovanému tak vznikla povinnost hradit žalobkyni účelně vynaložené náklady dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 1. září 2015), která podle bodu 6, a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), činí (z tarifní hodnoty 1.505.000,- Kč) částku 14.340,- Kč, a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( advokátního tarifu); celkem činí 14.640,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 11. listopadu 2015

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu