Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4408/2015

22 Cdo 4408/2015

U S N E S E N Í

a)

Z. L.

,

b) J. L.

, proti žalovanému

J. C.

, zastoupenému JUDr. Marií Myslilovou, advokátkou se sídlem v Praze – Starém Městě, Celetná 602/3, o zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o „odvolání“ žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. května 2014, č. j. -144, takto:

Řízení o „odvolání“ žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. května 2014, č. j. -144,

se zastavuje.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 26. února 2014, č. j. -127, zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. ledna 2013, č. j. -53, vyjma potvrzující části výroku I. rozsudku a vrátil věc v tomto rozsahu tomuto soudu k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 23. května 2014, č. j. -144, zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 8. února 2012, č. j. -50, ve znění opravného usnesení ze dne 4. září 2012, č. j. -75, a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci „odvolání“ s tím, že při jednání odvolacího soudu, na němž bylo vyhlášeno napadené usnesení, „byli poučeni o možnosti podat proti tomuto usnesení odvolání“. Žalobci ve svém podání rozvádějí argumentaci, pro niž mají za to, že rozhodnutí odvolacího soudu je nesprávné, a žádají, aby odvolací soud nařídil další jednání, „zvážil předložená zjištění a případ ukončil“. Podle nich totiž není třeba dalšího dokazování, neboť proces byl bez pochybení řádně uzavřen a otevřen pouze na základě udání neodpovídajícího skutkového stavu žalovaným.

Protože „odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu“ bylo soudu doručeno dne 2. července 2014, projednal Nejvyšší soud toto „odvolání“ a rozhodl o ní ve shodě s článkem II. – Přechodná ustanovení, bodem 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle ve znění účinném od 1. ledna 2014 (dále jen „ “).

Nejvyšší soud, jemuž byla věc předložena odvolacím soudem, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání projednání a rozhodnutí o tomto opravném prostředku nedostatek funkční příslušnosti.

Odvolání je podle opravným prostředkem, jímž může účastník řízení napadnout rozhodnutí okresního nebo krajského soudu vydaného v řízení v prvním stupni, pokud to zákon nevylučuje. O odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů rozhodují soudy krajské; vrchní soudy jsou sice též soudy odvolacími, avšak jen v případě odvolání proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně. Tento předpoklad v dané věci splněn není, neboť krajský soud rozhodoval jako soud odvolací.

Oproti tomu (pravomocné) rozhodnutí odvolacího soudu lze napadnout, je-li zákonem připuštěno, dovoláním ( ), a soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud ( ).

Jelikož tedy opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání, nýbrž dovolání, k projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu. Tím, že žalobci „odvolání“ přesto podali, uvedenou podmínku odvolacího řízení pominuli. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pročež řízení o takovém „odvolání“, které touto vadou trpí, nelze než podle zastavit [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2001, sp. zn. (uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2001 pod č. 85), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. (dostupné na www.nsoud.cz)].

Protože zde není soudu, který by byl funkčně příslušný k rozhodnutí o „odvolání“ žalobců proti usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud řízení o tomto podání žalobců podle ve spojení s věta první zastavil (k příslušnosti Nejvyššího soudu rozhodnout o zastavení řízení opětovně srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2001, sp. zn. ).

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že v posuzovaném případě žalobci využili možnosti podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu samostatným podáním, přičemž jejich dovolání bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 8. července 2015, č. j. -195. Vzhledem k tomu nepřicházelo do úvahy posoudit podání žalobců ani jako dovolání.

O nákladech tohoto řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť řízení není doposud skončeno [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. (uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. října 2015

Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu