Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 64/2015

7 Td 64/2015-6

U S N E S E N Í

L. R.

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci

příslušný

Obvodní soud pro Prahu 4.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 27. 5. 1998, sp. zn. , byla obviněná L. R. uznána vinnou trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1, 2 tr. zákona, spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 1 tr. zákona, a byl jí podle § 247 odst. 2 tr. zákona uložen trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců (č. l. 40 tr. spisu). Podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zákona byla pro výkon trestu zařazena do věznice s dozorem. Podle § 57a odst. 1 tr. zákona jí byl uložen trest zákazu pobytu na území P., a to na dobu 1 roku. Podle § 72 odst. 2 písm. b) tr. zákona jí bylo uloženo ochranné léčení protitoxikomanické ústavní formou. Podle § 228 odst. 1, § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o nárocích poškozených na náhradu škody.

Dne 16. 10. 1998 byl obviněné na základě výše uvedeného pravomocného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 nařízen výkon ochranného léčení ústavního protitoxikomanického, a to v Psychiatrické léčebně v Opavě, s termínem nástupu ihned (č. l. 58 tr. spisu). Z „Hlášení nástupu ochranné léčby“ ze dne 10. 1. 2001 vyplývá, že obviněná byla dne 9. 1. 2001 přijata do Psychiatrické léčebny v Opavě k výkonu ústavní ochranné léčby (č. l. 105 tr. spisu). Usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne 12. 2. 2001, sp. zn. , byla u obviněné podle § 351a tr. ř. změněna ústavní léčba protitoxikomanická v léčbu ambulantní (č. l. 110 tr. spisu). Výkon ochranného léčení ambulantního byl obviněné nařízen v Psychiatrické ambulanci v Havířově-Podlesí, okr. Karviná, u MUDr. B. B. (č. l. 109 tr. spisu). Dne 4. 6. 2015 byl Okresnímu soudu v Opavě doručen návrh MUDr. B. B. na propuštění obviněné z ochranného léčení ambulantního. V něm se uvádí, že spolupráce obviněné byla do roku 2005 kolísavá a od této doby o ní nemají žádné zprávy. Vzhledem k tomu, že psychiatrická ambulance o obviněné 10 let nic neví, je nutno považovat ochranné léčení za formální, administrativní a doporučuje se, aby z něj byla obviněná propuštěna (č. l. 130 tr. spisu). Okresní soud v Opavě s poukazem na ustanovení § 315 odst. 2 tr. ř. postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k projednání s tím, že ochranné léčení není v současné době vykonáváno. Návrh byl Obvodním soudem pro Prahu 4 postoupen zpět Okresnímu soudu v Opavě s ohledem na ustanovení § 353 odst. 1, 2 tr. ř., přičemž návrh byl Okresním soudem v Opavě opětovně zaslán Obvodnímu soudu pro Prahu 4 s vyjádřením, že pokud ochranné léčení není vykonáváno, je k rozhodnutí příslušný soud, který ochranné léčení uložil v I. stupni.

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. 10. 2015, sp. zn. , bylo rozhodnuto podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř., za použití § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř., o předložení věci Nevyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti. Obvodní soud má za to, že není příslušný k rozhodnutí podle § 353 odst. 2 tr. ř. o propuštění obviněné z ochranného léčení, neboť podle tohoto ustanovení o propuštění z ochranného léčení, o jeho ukončení, včetně případného uložení dohledu, nebo o prodloužení ochranného léčení, rozhodne bez zbytečného odkladu na návrh zdravotnického zařízení, státního zástupce nebo osoby, na níž se vykonává ochranné léčení, anebo i bez takového návrhu, ve veřejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává. Na základě tohoto je obvodní soud přesvědčen, že místně příslušným k rozhodnutí o propuštění z ochranného léčení je Okresní soud v Opavě. Podle obvodního soudu nelze postupovat podle § 315 odst. 2 tr. ř., na který poukazuje Okresní soud v Opavě, neboť tento případ je specifikován v ustanovení § 353 odst. 2 tr. ř. Proto předložil věc Nejvyššímu soudu jako soudu nejblíže společně nadřízenému Obvodnímu soudu pro Prahu 4 a Okresnímu soudu v Opavě.

Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k závěru, že v tomto případě nelze přisvědčit důvodům uvedeným v usnesení Obvodního soudu Prahu 4. Na úvod Nejvyšší soud upozorňuje, že Obvodní soud pro Prahu 4 nesprávně považuje podle § 353 odst. 2 tr. ř. za místně příslušný Okresní soud v Opavě, když z obsahu trestního spisu je zřejmé, že obviněné byl nařízen výkon ochranného léčení protitoxikomanického v ambulantní formě v Psychiatrické ambulanci v Havířově-Podlesí, E. K. ..., MUDr. B. B. (č. l. 109 tr. spisu), jež spadá do obvodu působnosti Okresního soudu v Karviné, který by tak s ohledem na znění § 353 tr. ř. byl soudem příslušným k projednání věci a nikoli tedy Okresní soud v Opavě. Z obsahu trestního spisu, kromě skutečností shora uvedených, nepochybně vyplývá, že obviněná již dlouhou dobu (od roku 2005, viz č. l. 130 tr. spisu) ochranné léčení fakticky nevykonává. Z uvedeného zjištění je zřejmé, že není splněna podmínka příslušnosti Okresního soudu v Karviné (jako soudu v jehož obvodu obviněná ochranné léčení vykonávala) uvedená v § 353 tr. ř., které vyžaduje, aby ochranné léčení bylo v obvodu tohoto okresního soudu vykonáváno. Na splnění této podmínky je vázána aplikace ustanovení § 353 tr. ř., pokud upravuje příslušnost soudu odchylně od obecného ustanovení § 315 odst. 2 tr. ř. Vzájemný vztah mezi oběma uvedenými ustanoveními je takový, že ustanovení § 315 odst. 2 tr. ř. obecně stanoví příslušnost soudů ve vykonávacím řízení založenou na zásadě příslušnosti soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, a ustanovení § 353 tr. ř. je jedním z ustanovení, která upravují výjimky z uvedené zásady. Tato povaha vztahu mezi oběma ustanoveními je patrná z dikce ustanovení § 315 odst. 2 tr. ř., podle kterého rozhodnutí související s výkonem trestů a ochranných opatření činí, není-li dále stanoveno něco jiného, soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Pokud by mělo platit něco jiného, než co je v § 315 odst. 2 tr. ř. zakotveno jako příslušnost soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, musely by být splněny podmínky uvedené v těch ustanoveních o příslušnosti soudů ve vykonávacím řízení, která představují výjimku z ustanovení § 315 odst. 2 tr. ř. Pokud jde o propuštění z ochranného léčení, musela by být splněna pro příslušnost jiného soudu, než je soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, podmínka, že v obvodu tohoto jiného soudu se ochranné léčení vykonává, jak vyžaduje ustanovení § 353 tr. ř. Pokud ochranné léčení není v obvodu tohoto jiného soudu skutečně vykonáváno, neřídí se příslušnost soudu k rozhodnutí o propuštění z ochranného léčení ustanovením § 353 tr. ř., nýbrž ustanovením § 315 odst. 2 tr. ř. Přitom je nerozhodné, z jakých důvodů není ochranné léčení vykonáváno (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 4. 1994, sp. zn. , vydané ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 52/1995, přiměřeně také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2009, sp. zn. ). Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že pokud obviněná uložené ochranné léčení skutečně nevykonává, je k rozhodnutí o propuštění z ochranného léčení dána příslušnost soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, tj. v posuzovaném případě příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 4. Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle § 24 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 4. listopadu 2015

JUDr. Michal Mikláš

předseda senátu