Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1240/2015

7 Tdo 1240/2015-16

U S N E S E N Í

K. M.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné K. M.

odmítá

.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , byla obviněná K. M. (dále zpravidla jen „obviněná“) uznána vinnou přečinem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, který podle skutkových zjištění soudu spáchala tím,

že dne 14. 2. 2013 v době od 12.45 do 13:40 hodin v T., na n. M. z. H. čp. ... – u Okresního soudu v Táboře při jednání ve věci sp. zn. žalobkyně M. V. proti žalovaným L. M. a R. J. o určení vlastnického práva k nemovitostem, po řádném zákonném poučení, v procesním postavení svědka vypovídala nepravdivě, že, žalobkyni M. V. v kanceláři předala finanční hotovost ve výši 136 000 Kč, kterou jí tam pro žalobkyni nechala žalovaná R. J., a že na to má od žalobkyně M. V. podepsaný příjmový pokladní doklad s datem 15. 2. 2010, který ji přímo viděla podepisovat.

Za tento přečin byla odsouzena podle § 346 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku jí byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 22 měsíců.

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře usnesením ze dne 2. 7. 2015, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání obviněné jako nedůvodné, které podala proti výrokům o vině a trestu rozsudku soudu prvního stupně.

Proti tomuto usnesení podala obviněná prostřednictvím obhájce JUDr. Ing. Miroslava Silovského včas dovolání, které se opírá o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V dovolání popírá spáchání přečinu, pro který byla odsouzena, a namítá, že odvolací soud se nevyjádřil k jejím námitkám, opomenul důkazy, které jsou ve prospěch obviněné, resp. nesdělil, proč tyto důkazy odmítá nebo pokládá za nevěrohodné. Podle názoru obviněné také soud prvního stupně zatížilo řízení vážnou vadou a jednal v rozporu s povinnostmi, které vyplývají z y a porušují právo obviněné na řádný proces, které je zakotveno v d. Dále obviněná zmiňuje zásadu volného hodnocení důkazů podle tr. ř. a dovozuje, že právní závěry soudu obou stupňů jsou v extrémním nesouladu s učiněnými skutkovými zjištěními, protože provedené důkazy byly hodnoceny v rozporu s tr. ř. zcela svévolně a bez přijatelného racionálního základu.

Obviněná z těchto důvodů navrhla, aby dovolací soud podle § 265k tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu, popřípadě též vadné řízení mu předcházející, a podle ustanovení § 265

l

odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, případně Okresnímu soudu v Táboře, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněné nevyjádřil a uvedl jen, že souhlasí s tím, aby Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle ustanovení § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

Nejvyšší soud zjistil, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno obviněnou jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce podle § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit podle § 265e odst. 1, 2 tr. ř. a dovolání má obligatorní náležitosti dovolání stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.

Obviněná v dovolání uplatnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., podle kterého lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu je možno namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, třebaže nejde o trestný čin nebo sice jde o trestný čin, ale jeho právní kvalifikace neodpovídá tomu, jak byl skutek popsán ve skutkové větě výroku o vině. Z těchto skutečností vyplývá, že Nejvyšší soud se nemůže odchýlit od skutkového zjištění, které bylo učiněno v předcházejících řízeních, a protože není oprávněn v rámci dovolacího řízení jakýmkoliv způsobem nahrazovat činnost nalézacího soudu, je takto zjištěným skutkovým stavem vázán (srov. rozhodnutí Ústavního soudu , ). Povahu právně relevantních námitek nemohou mít námitky, které směřují do oblasti skutkového zjištění, hodnocení důkazů či takové námitky, kterými dovolatel vytýká soudu neúplnost provedeného dokazování. Závěr obsažený ve výroku o vině je výsledkem určitého procesu. Tento proces primárně spadá do pravomoci nalézacího soudu a v jeho průběhu musí soudy nejprve zákonným způsobem provést důkazy, tyto poté hodnotit podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a výsledkem této činnosti je zjištění skutkového stavu věci. Nejvyššímu soudu v rámci dovolacího řízení nepřísluší hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu věci podle § 2 odst. 5 tr. ř. ani přezkoumávání úplnosti provedeného dokazování či se zabývat otázkou hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř. Námitky, které se týkají skutkového zjištění, tj. hodnocení důkazů, neúplnosti dokazování apod., nemají povahu právně relevantních námitek. Protože důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, dovolacímu soudu nepřísluší posuzovat správnost a zákonnost dokazování. Postup soudu, jímž provádí dokazování v hlavním líčení (veřejném zasedání) je totiž upraven trestním řádem, tedy procesním předpisem, a není součástí hmotněprávního posuzování.

Obviněná uplatnila převážně skutkové námitky. Těmito námitkami napadla rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud zásadně vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod. Obviněná sice formálně opřela dovolání o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinila tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a které nelze podřadit pod tento dovolací důvod. Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. ). Nejvyšší soud neshledal tzv. extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními.

Z dovolání obviněné je patrno, že její námitky směřují proti hodnocení důkazů a skutkovým zjištěním a postupu učiněným soudy obou stupňů. Nejvyšší soud proto dovolání obviněné odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako dovolání, které bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání, které konal za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. října 2015

JUDr. Jindřich Urbánek

předseda senátu