Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
E957970C352B2A77C1257F22002B421C.html
HTML · 12.77 KB
No categories available
25 Cdo 2884/2015
25 Cdo 2884/2015
U S N E S E N Í
a) E. L.
,
b) MVDr. P. Č.
,
c) RNDr. V. Č.
,
d) O. F.
,
e) Mgr. A. L.
,
f) MUDr. P. H.
,
g) Mgr. A. V.
,
h) M. R.
,
i) Ing. O. B.
,
j) B. B.
,
k) M. J.
,
l) O. J.
,
m) Ing. J. P.
,
n) Mgr. J. P.
,
o) Ing. J. J.
,
p) Ing. V. M.
,
q) Y. F.
, a
r) Společenství vlastníků jednotek domu Bohuslava Martinů č.p. 828 a 829, o.č. 48 a 50, Brno
, se sídlem v Brně, Bohuslava Martinů 828 a 829, IČO 29194831, všech zastoupených Mgr. Alešem Dvorským, advokátem se sídlem v Brně, Kopečná 11, proti žalovanému
DRUŽBA, stavebnímu bytovému družstvu
, se sídlem v Brně, Kapucínské nám. 100/6, IČO 00047708, o náhradu škody, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 39 C 166/2011, o dovolání všech žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2014, č. j. 44 Co 264/2014-311, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá
právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2014, č. j. 44 Co 264/2014-311, podle § 243c odst. 1 věty první o.s.ř., neboť neobsahuje zákonem požadované údaje o tom, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.s.ř.), a v dovolacím řízení nelze pokračovat, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání. Dovolání vůbec nevymezuje, od konkrétně jaké ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se odvolací soud při řešení rozhodné právní otázky odchýlil, případně zda v rozhodovací praxi dovolacího soudu ještě nebyla vyřešena, je rozhodována rozdílně anebo má být posouzena jinak. Může-li být přitom dovolání přípustné jen podle ustanovení § 237 o.s.ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné
(srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 4031/13,
ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2901/14
).
Považují-li žalobci dovolání za přípustné na základě nesprávného poučení rozsudku odvolacího soudu, pomíjejí, že přípustnost dovolání nemůže být založena v rozporu se zákonnými podmínkami stanovenými pro přípustnost dovolání v občanském soudním řádu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1296/97, publikované pod č. 50/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení téhož soudu ze dne 26. 1. 2000, sp. zn. 25 Cdo 2872/99); přípustnost dovolání je pak podle § 239 o.s.ř. oprávněn zkoumat jen dovolací soud.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. října 2015
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu