Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1344/2015

23 Cdo 1344/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobce Ing. M. S., sídlem v Praze 9, Generála Janouška 886/42, PSČ 198 00, IČO 65858930, zastoupeného JUDr. Jáchymem Kanarkem, advokátem, se sídlem v Brně, Smetanova 17, PSČ 602 00, proti žalovaným 1.MEGATECH Industries Hlinsko s.r.o., se sídlem v Hlinsku, Poličská 444, PSČ 539 01, IČO 28416783, zastoupené Mgr. PhDr. Darinou Švábovou, advokátkou, se sídlem v Hlinsku, Dvořákovo nábřeží 1690, PSČ 539 01, 2.SEV Litovel, s.r.o., se sídlem v Litovli, Palackého 1160/34, PSČ 784 01, IČO 25843389, zastoupené Mgr. Jiřím Kňávou, advokátem, se sídlem v Olomouci, Sokolská 536/22, PSČ 779 00, o přiměřené zadostiučinění a náhradu ušlého zisku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. února 2014, č. j. -264, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. ledna 2013, č. j. -210, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal proti první žalované zaplacení částky 4 000 000 Kč (výrok pod bodem I), zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal proti druhé žalované zaplacení částky 39 150 000 Kč (výrok pod bodem II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem III).

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 26. února 2014, č. j. -264, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích pod body I a II potvrdil, změnil tento rozsudek ve výroku pod bodem III a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání s tím, že je považuje za přípustné podle

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 1edna 2013 do 31. prosince 2013 (srov. článek II bod 1 a článek II bod 2 , dále opět jen „ “).

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle prvé věty dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladu přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Ustanovení pak určuje, že dovolání je dále přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka ( ), o přistoupení dalšího účastníka ( ) a o záměně účastníka ( ).

To, že má dovolatel jiný názor na skutkové a právní závěry odvolacího soudu, event. nesouhlasí s jeho procesními postupy, však nepředstavuje způsobilé vymezení přípustnosti dovolání ani v režimu

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Podle musí být v dovolání mj. uvedeno, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle až 238a

Dovolatel spatřuje přípustnost dovolání v tom, že napadený rozsudek závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Jak již Nejvyšší soud v minulosti judikoval (např. v usnesení ze dne 25. září 2013, sp. zn. ) „má-li být dovolání přípustné podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z dovolání patrno, o kterou otázku procesního práva jde a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této otázky procesního práva odvolacím soudem odchyluje.“ Totéž samozřejmě platí u otázky hmotného práva.

Tomuto požadavku žalobce nevyhověl.

Dovolání nevymezuje žádnou otázku, kterou měl odvolací soud řešit v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Námitka, že odvolací soud nesprávně posoudil existenci obchodního tajemství, nesprávně posoudil promlčení nároků žalobce a že byly naplněny podmínky generální klauzule nekalé soutěže, znamená polemiku s právním posouzením věci odvolacím soudem, navíc polemiku, která není odůvodněna. Tato polemika nepředstavuje však vymezení právní otázky, kterou měl odvolací soud řešit v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. Dovolatel navíc vůbec nekonkretizuje tuto údajnou ustálenou judikaturu.

Dovolatel sice odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2008, sp. zn. , činí tak však v souvislosti s námitkou, že soud prvního stupně neposuzoval, zda byly naplněny znaky generální klauzule nekalé soutěže. Ani tato námitka tak přípustnost dovolání založit nemůže.

Nejvyšší soud dovolání odmítl ( věta první ), neboť v dovolacím řízení nelze pokračovat pro vadu, kterou žalobce včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranil (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2013, sp. zn. , ze dne 31. října 2013, sp. zn. , a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , jež obstálo i v ústavní rovině; Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. , odmítl).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se v souladu s věta druhá neodůvodňuje.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může druhá žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. září 2015

JUDr. Zdeněk D e s

předseda senátu